Č. 12 665.

Pojišťovací právo: Preklusi stanovenou v § 19 odst. 1 min. nař. č. 4790/1917 může úřad vysloviti jen tehdy, když zemská úřadovna vyzvala majitele podniku zařáděného do úrazového pojištění, aby předložil výkaz o vyplacené mzdě, používaje k tomu poslaných mu tiskopisů.
(Nález z 27. listopadu 1936 č. 16 519/36.)
Věc: Etela J. v Bačkově proti rozh. zem. úřadu v Bratislavě z 13. února 1934 o pojištění úrazovém.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Zem. úřadovna pro pojišťování dělníků na Slovensku v Bratislavě předepsala st-lce na základě revise mezd výměrem z 27. srpna 1932 z jejího podniku, kamenolom v Dargově a Kravianech, dodatečně pojistné příspěvky úrazové za rok 1930 a za rok 1931 s přísl. úroky.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání st-lčino a potvrdil napadený výměr na základě § 20 min. nař. č. 4790/1917. Na odůvodnění uvedl, že výpočet úrazových příspěvků byl proveden za použití § 19 min. nař. č. 4790/1917 M E, pokud se týče § 20 zák. čl. XIX:1907, poněvadž při revisi provedené 22. května 1932 bylo kontrolním úředníkem ústavu zjištěno, že st-lka nevede zákonem předepsaných mzdových záznamů, což sama přiznává v námitkách. Proto musil ústav použiti k předpisu úrazových příspěvků dat zjištěných z nem. příspěvků vyměřených příslušnou okr. nem. pojišťovnou.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané bylo takto uvažováno:
Odůvodněnou jeví se stížnost, když vytýká, že žal. úřad porušil předpis § 19 cit. min. nař., když vyslovil, že zem. úřadovna musila použiti k předpisu úrazových příspěvků dat zjištěných z nem. příspěvků, vyměřených příslušnou okr. nem. pojišťovnou, poněvadž st-lka, jak sama doznává, nevedla mzdových záznamů. Žal. úřad uvedl v tom směru na odůvodnění svého výroku (dovolávaje se ustanovení § 20 cit. min. nař.), že námitky proti předpisu namířené, pokud se týkají výšky započítané mzdy, jsou zásadně nepřípustné. V 2. odstavci § 20 cit. min. nař. se však praví, že nelze vyhověti odvolání ani na takovou námitku, která se zakládá na nesprávném zjištění započitatelné mzdy, zavinila-li to sama osoba přihlášením povinná opominutím nebo opožděným plněním povinnosti v § 19 naznačené. Podle § 19 min. nař. č. 4790/1917 pak vyzve zem. úřadovna pro dělnické pojištění každoročně majitele podniku zařáděného do úrazového pojištění a povinného platiti příspěvky, aby za účelem předpisu úrazových příspěvků nejpozději do 14. ledna předložil výkaz o započitatelných platech v určitém roce vyplacených, a to způsobem, jak bude nařízením min. soc. péče stanoven. Při tom stanoví majiteli podniku, který v označené lhůtě vůbec neučiní zadost této své povinnosti, zem. úřadovna pro dělnické pojištění započitatelnou mzdu na základě údajů, které jsou jí k disposici. Nepřijme-li zem. úřadovna pro dělnické pojištění majitelem podniku předložený výkaz za základ výpočtu, vyzve, ustanovíc preklusivní lhůtu, majitele podniku, aby provedl opravu nebo výkaz doplnil. Proti majiteli podniku, který v určené lhůtě neučinil zadost vyzvání v příčině opravy nebo doplnění výkazu, použije se právních následků v předešlém odstavci stanovených. § 16 nař. stát. pojišťovacího ústavu v Budapešti z 20. prosince 1917 č. 13 101, kterým bylo prováděno min. nař. č. 4790/17, předpisuje, že krajinská pokladnice (zemská úřadovna) vyzve každoročně do 5. ledna majitele podniků, do úrazového pojištění zařáděných, k placení příspěvků povinné, aby přesně vyplníce předepsané tiskopisy, zaslali mzdové výkazy o započitatelných mzdách v účetním roce vyplacených a že vyzvání provede se současným zasláním tiskopisů doporučeným dopisem. Z těchto předpisů se podává, že preklusi stanovenou § 19 odst. 1 min. nař. č. 4790/1917 může úřad vyslovili jen tehdy, jestliže majiteli podniku zařáděného do úrazového pojištění dostalo se vyzváni, aby předložil výkaz o vyplacené mzdě tak, jak předpisuje § 16 nařízení stát. pojišťovacího úřadu z 20. prosince 1917 č. 13 101, tedy byly-li jemu zaslány současně předepsané tiskopisy.
St-lka, která v odvolání namítala, že částky vzaté zem. úřadovnou z výkazů okr. nem. pojišťovny neodpovídají skutečnosti, a žádala, aby zem. úřadovna prokázala, od kdy do kdy který dělník pracoval a kolik vydělal, vytýká proto právem, že nebyla vyzvána k doplnění dat, a že jen kdyby nebyla vyhověla tomuto vyzvání, byla by zem. úřadovna oprávněna použiti dat vyměřených nem. příspěvků.
Žal. úřad, vyšed z mylného právního názoru, nezabýval se námitkami odvolání st-lky směřujícími proti výši mzdy, předpokládané zem. úřadovnou. Pak ale zůstalo řízení kusým a nss nemá možnost, aby přezkoumal zákonitost nař. rozhodnutí. Bylo je proto zrušiti podle § 7 zákona o ss.

Citace:

č. 12665. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1145-1147.