Č. 12490.

Knihovny obecní. — Samospráva obecní: * Hájiti zájmy knihovny národnostní menšiny vůči obci (in concreto proti stanovení dotace na knihovnu v obecním rozpočtu) jest legitimována jen knihovní rada, nikoliv jednotliví příslušníci oné národnostní menšiny.
(Nález z 10. září 1936 č. 14095/36.)
Věc: František T. a Adolf T. v Podmoklech (adv. Dr. Ladislav Rašín z Prahy) proti rozhodnutí zem. výboru v Praze z 20. září 1933 o příspěvku obce na menšinovou knihovnu.
Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: Obec. zastupitelstvo města Podmokel, usnášejíc se ve schůzi 19. května 1933 na obecním rozpočtu na rok 1933, zařadilo do hlavy XI. odd. 9 k úhradě schodku německé veřejné knihovny a čítárny částku 117850 Kč, na českou knihovnu menšinovou pak příspěvek v částce 14140 Kč.
Odvolání, jež proti tomuto usnesení podali František a Adolf T. a v němž se domáhali, aby příspěvek na českou knihovnu byl zvýšen na onu částku celkového rozpočtu knihovního, která odpovídá počtu příslušníků této národnosti v obci žijících, zamítl cestou instančního rozhodování nař. rozhodnutím konečně i zem. výbor v Praze v podstatě z důvodu, že preliminovaná položka převyšuje povinnost zákonem stanovenou — 70 h za každého příslušníka národnostní menšiny — a že ani zákon č. 430/1919 Sb., ani vládní nařízení č. 607/1919 Sb. neobsahují ustanovení o poměrném rozdělení příspěvku, který obec poskytuje knihovně.nad uvedenou mez zákonnou. Nss, maje rozhodovati o stížnosti těchto rekurentů do tohoto rozhodnutí podané, musil nejprve zkoumati, zda jsou legitimováni před nss rozhodnutí zem. výboru naříkati.
St-lé ve stížnosti výslovně neoznačují, v jaké relaci si stěžují. St-l František T. jest označen sice jako městský radní, v této relaci by mu však stižní legitimace nepříslušela (srov. Boh. A 587/20 a j.). Jako poplatníci si zřejmě nestěžují. Z obsahu námitek je patrno, že vystupují před nss jako příslušníci národnostní menšiny v obci, na jejíž veřejnou knihovnu nebylo dostatečně v rozpočtu pamatováno. Než v tomto jejich postavení legitimace ke stížnosti jim nepřísluší.
Zákon o veřejných knihovnách obecních z 22. července 1919 č. 430 Sb. ve svém § 7 zřídil zvláštní samostatný orgán — knihovní radu —, kterou v § 8 vybavil určitými právy a povinnostmi. Podle poslední věty § 7 je pro menšinovou knihovnu zříditi zvláštní knihovní radu, a všichni její členové musí býti příslušníky oné národnostní menšiny, pro niž se knihovna zřizuje. Podle čl. 38 vlád. nař. č. 607/1919 Sb., vydaného k provedení cit. zákona, každý příslušník národnostní menšiny v obci má právo stěžovati si okr. sboru osvětovému do složení knihovní rady. Jen v tom směru může jednotlivý čten menšiny uplatňovati práva, která rnu vyplývají z příslušenství k určité národnostní menšině v obci. Jinak na místě jednotlivce podle vůle zákona nastupuje nový orgán zvláštní — knihovní rada —, která bude jednati jménem menšiny. V § 8 d) dává se jí výslovně právo »hájiti zájmy knihovní vůči vydržovateli«. Je-li podle ustanovení § 2 vydržovatelem menšinové knihovny politická obec, a je-li nejživějším zájmem knihovní rady, aby vydržovatelka plnila příspěvkovou povinnost v § 5 uloženou, je jasné, že podle zákona jen knihovní rada byla povolána k tomu, aby se domáhala zařazení zákonné dotace na menšinovou knihovnu v rozpočtu obecním, a že jen knihovní rada mohla by zanedbání této povinnosti se strany obce před nss uplatňovati. St-lům jako příslušníkům národnostní menšiny v obci nárok takový nepřísluší, i bylo jejich stížnost s hlediska ustanovení § 2 zákona o ss odmítnouti pro nepřípustnost.

Citace:

č. 12490. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 729-730.