Čís. 598.Sprostil-li nalézací soud obžalovaného proto, že obžalobce podřadil žalobní čin nesprávné skutkové podstatě, lze proti tomu brojiti pouze z důvodu § 281 čís. 9 a), nikoliv čís. 7 tr. ř.(Rozh. ze dne 10. listopadu 1921, Kr II 650/21.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Jihlavě ze dne 8. července 1921, pokud jím byl obžalovaný sproštěn z obžaloby pro zločin spoluviny a účastenství na krádeži, po případě pro zločin nedokonaného svádění ke krádeži dle §§ 5, 9, 171, 173, 174 I a), II a), c), 179 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc soudu prvé stolice, by ji znovu rozhodl, a uvedl — mimo jiné vdůvodech:Odsuzujícímu výroku pro zločin podílnictví na krádeži dle § 185, 186 a) tr. zák. není na závadu — jak mylně uvádí rozsudek — že obžaloba naň nezněla, ani naň nebyla dodatečně rozšířena. Předmětem obžaloby jest trestný čin, nikoli právní kvalifikace. Soud má při právním posouzení skutečností žalobních úplnou volnost a může podřadili skutek pod jiný trestní zákon než obžaloba. I když zněla v tomto případě obžaloba na spoluvinu a účastenství na zločinu krádeže dle § 5 tr. zák., §§ 171, 173 etc. tr. zák., může soud uznati obžalovaného vinným podílnictvím na krádeži dle §§ 185 a 186 a) tr. zák., přihlížeje k okolnostem, které se objevily teprve při hlavním přelíčeni, jakmile totožnost skutku žalobního zůstala nezměněna (§§ 262, 267 tr. ř.). Neprávem vytýká stížnost prvnímu soudu zmatečnost dle čís. 7 § 281 tr. ř., protože prý nevyřídil obžaloby, neshledav obžalovaného vinným zločinem dle §§ 185, 186 a) tr. zák., s odůvodněním, že obžaloba na tento čin nezněla. Zmatek dle čís. 7 byl by zde tenkráte, kdyby soud ve svém rozhodnutí pominul mlčením skutek, který byl předmětem obžaloby. Toho prvý soud neučinil, ale ovšem vyřídil obžalobu nesprávně (čís. 9 a) § 281 tr. ř.), sprostiv obžalovaného z obžaloby z důvodu, že žalobce nesprávně čin žalobní subsumoval, ačkoliv správná subsumpce je věcí soudu nalézacího.