Čís. 359. Předřazování (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.). Nález o odsouzení pro válečnou lichvu nutno uveřejniti i tehda, přiznán-li obžalovanému podmíněný odklad trestu. Rozsudek, jímž nenařízeno předepsané uveřejnění odsuzujícího nálezu, jest zmatečným dle čís. 11 § 281 tr. ř. (Rozh. ze dne 3. února 1921, Kr I 801/20.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku lichevního soudu při krajském soudě v Chebu, jímž byl obžalovaný uznán vinným přečinem dle § 11, čís. 4 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., a doplnil výrok o trestu v ten rozum, že nařídil podle § 23 lichevního zákona, by rozsudek byl uveřejněn ve dvou časopisech. Důvody: Zmateční stížnost státního zastupitelství uplatňuje proti rozsudku důvod zmatečnosti dle čís. 11 § 281 ř. tr. právem. Obžalovaný byl uvedeným rozsudkem odsouzen pro přečin řetězového obchodu dle § 11 čís. 4 zákona o lichvě k trestu tuhého vězení na 6 měsíců а k pokutě 1000 K (správně 10000 K), v případě nedobytnosti do tuhého vězení na další jeden měsíc. Přes to, že § 23 zákona o lichvě nařizuje, by soud při každém odsouzení pro přečin předřazování označil v rozsudku jeden nebo několik časopisů, v nichž má býti nález uveřejněn na útraty odsouzeného, a nařídil, by byl nález vyhlášen v obci, kde vinník bydlí (a v obci, kde se trestního činu dopustil) — neučinil tak soud nalézací, odůvodniv nepojetí výroku o uveřejnění nálezu do rozsudku tím, že odsouzení bylo vysloveno podmínečně a že by tudíž mohlo dojíti k výkonu rozsudku v případě, že by se obžalovaný nechoval ve zkušební lhůtě uspokojivě, v době, kdy uveřejnění nebude více aktuelní, a bylo by neúčinné. Toto odůvodnění není správným; nehledíc k tornu, že uveřejnění nálezu o řetězovém obchodu obžalovaného neztratí na aktuelnosti ani po dvou letech, na něž byla obmezena doba zkušební, jest předpis § 23 zákona o lichvě obligatornírn, takže opomenutí dotčených výroků v rozsudku odporuje přímému předpisu hmotného práva trestního a zakládá zmatečnost dle čís. 11 § 281 tr. ř. Neboť soud překročil meze svého trestního oprávnění, nepojal-li do rozsudku výroku o vedlejších trestech, které byl povinen za všech okolností do něho pojati bez ohledu na otázku vhodnosti a aktuálnosti, k níž zákon v tomto případě nedovoluje přihlížeti.