Čís. 365.
Nedostatek formálních podmínek, za nichž lze vynésti rozsudek proti nepřítomnému obžalovanému, dlužno uplatňovati zmatkem dle čís. 3 § 281 tr. ř.
Odpor proti takovému rozsudku uznává formální jeho přípustnost, ale omlouvá neúčast obžalovaného.
(Rozh. ze dne 8. února 1921, Kr I 890/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v neveřejném sezení námitky a zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku lichevního soudu při krajském soudě v Mostě ze dne 7. července 1920, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem předřazování ve smyslu § 20, čís. 2 cís. nařízení ze dne 24. března 1917, čís. 131 ř. zák.
Důvody:
Obžalovaným dne 22. června 1920 podepsaný zpáteční lístek osvědčuje přijetí poštovní zásilky obsahovavší »předvolání pro 7./7. 1920«, na kterýžto den bylo usnesením krajského soudu v Mostě ze dne 4. června 1920 ustanoveno hlavní přelíčení před soudem lichevním, k němuž nařízeno kanceláři obeslati obžalovaného u připojení jednoho vyhotovení spisu obžalovacího, a »obžalobu«. Mimo to podal krajský soud v Mostě zprávu, že dle záznamu kanceláře bylo obžalovanému současně se spisem obžalovacím doručeno též obeslání ku hlavnímu přelíčení. Dlužno tedy pokládati za prokázáno, že obžalovanému byla obsílka ku hlavnímu přelíčení jistě do vlastních rukou doručena, jakž se vyžaduje v § 427 tr. ř., by smělo býti v nepřítomnosti obžalovaného provedeno hlavní přelíčení a vynesení rozsudku. Obžalovaný tvrdí, že mu obsílka ku hlavnímu přelíčení vůbec doručena nebyla, i uplatňuje z tohoto důvodu jednak odpor ve smyslu § 427 tr. ř., jednak zmatečnost rozsudku podle § 281 tr. ř., čís. 3 a 4. Odpor (»námitky«) je tu opravným prostředkem formálně pochybeným, neboť odpor možno dle § 427 tr. ř. uznati jen, když řízení kontumační sice bylo přípustno, pro splnění podmínek § 427 odstavec prvý, ale když se tvrdí, že obžalovanému bylo nepřekonatelnou překážkou zabráněno dostavili se ku hlavnímu přelíčení. Tvrdí-li se, že tu nebylo formálních podmínek řízení kontumačního, nutno uplatňovati zmatečnost rozsudku dle § 281, čís. 3, jenž § 427 tr. ř. uvádí mezi předpisy, jichž šetřiti káže zákon výslovně pod následky zmatečnosti. § 281, čís. 3 tr. ř. citován je tedy ve zmateční stížnosti správně a to i pokud jde o domnělé porušení § 221 tr. ř., za to nesmí býti uplatňován důvod zmatečnosti dle čís. 4 téhož §u, tvrdí-li se porušení předpisu chráněného specielní pohrůžkou zmatečnosti. Věcně však zmateční stížnost není odůvodněna, jakž shora ukázáno, i budiž jen ještě podotčeno, že také lhůta § 221 tr. ř. (15. června až 7. července 1920) byla zachována.