Čís 512.
Dozorčí orgán lesní ve službách soukromých není úředníkem ve smyslu §§ 101 a 311 tr. zák.
(Rozh. ze dne 21. července 1921, Kr I 731/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury k zachování zákona:
Rozsudkem okresního soudu v Jesenici ze dne 28. prosince 1920 a potvrzujícím jej rozsudkem krajského soudu v Mostě jako soudu odvolacího ze dne 1. března 1921, porušen byl zákon v ustanovení §§ 101 a 311 tr. zák., rozsudky ty se zrušují a okresnímu soudu v Jesenici se ukládá, by, šetře zásady odstavce druhého §u 293 tr. ř., ve věci znova rozhodl.
Důvody:
Rozsudkem okresního soudu v Jesenici ze dne 28. prosince 1920 byl obžalovaný uznán vinným vedle přestupku nedokonané krádeže ve smyslu §§ 8 a 460 tr. zák. také1 přestupkem proti veřejným zřízením a opatřením ve smyslu §u 311 tr. zák., spáchaným tím, že dne 12. prosince 1920, byv přistihnut přísežnými panským hajným, hleděli ho darem 50 K svésti k porušení jeho úřední povinnosti, a byl za to dle §u 311 tr. zák. s ohledem na ustanovení §u 267 tr. zák. a za použití §§ 266 a 260 b) tr. zák. odsouzen do vězení na jeden týden. Rozsudkem krajského soudu v Mostě jako soudu odvolacího ze dne 11. března 1921 bylo odvolání obžalovaného, pokud směřovalo proti výroku o vině, jako neodůvodněné zamítnuto. Rozsudky obou stolic porušen byl zákon v ustanovení §u 311 tr. zák. František S. označen je v rozsudku prvé stolice jako přísežný panský hajný. Jinak nepodávají sice trestní spisy žádného bližšího objasnění otázky, dlužno-li v hajném spatřovati úředníka ve smyslu §u 311 tr. zák., vzhledem k tomu však, že dle rozsudkového zjištění byl jím obžalovaný při činu, zakládajícími skutkovou podstatu přestupku dle §§ 8 a 460 tr. zák., přistižen v honebním revíru W-ově v K„ a že hajný při svém svědeckém výslechu udal: »pozoroval jsem obžalovaného v polích, která náležejí k našemu honebnímu revíru v K.«, lze bezpečně za to míti, že v osobě S-ově jde o přísežný lesní orgán dozorčí, jsoucí ve službách soukromých. Rozhodovací důvody rozsudku prvé stolice neobsahují nižádných úvah v příčině otázky, z kterého důvodu spatřuje soud ve jmenovaném hajném úředníka ve smyslu §u 311 tr. zák., rozsudek druhé stolice pak neuvádí pro své rozhodnutí vůbec žádných důvodů. Z okolnosti, že rozsudek prvé stolice označuje ho jako přísežného panského hajného, dlužno však usuzovati na názor obou stolic, jakoby vhodným objektem přestupku dle §u 311 tr. zák. byly osoby, jmenované v §u 68 tr. zák., tedy i osoby takové, které Stojí ve službách soukromých. Tento názor je zřejmě mylný. Pojem úředníka ve smyslu §u 311 tr. zák. kryje se s týmž pojmem dle druhého odstavce §u 101 tr. zák., jakož i dle §§ 104 a 105 tr. zák., a dlužno dle toho i za úředníka; ve smyslu §u 311 tr. zák. pokládat! toho, kdo mocí přímého» nebo nepřímého veřejného příkaz s přísahou nebo bez ní, je zavázán obstarávat! úkony vládní. Je tudíž pojem úředníka užší než pojem vrchnosti ve smyslu §u 68 tr. zák. Tomu nasvědčuje již ta okolnost, že v §u 68 tr. zák. vedle úředníka uvedeny jsou nejrůznější kategorie jiných osob, požívajících ochrany dle tohoto zákonného ustanovení. Kdežto zákon v §u 311 tr. zák. označuje jako objekt trestného činu úředníka, mluví v §§ 312 a 314 tr. zák., bezprostředně následujících, o osobách, jmenovaných v §u 68 tr. zák. jako o objektech trestných činů ve smyslu těchto trestních předpisů. Jest na bíledni, že dozorčí orgán lesní, jsoucí ve službách soukromých, požívá sice, byl-li vzat příslušným zeměpanským úřadem do přísahy, ochrany §u 68 tr. zák., že však, neobstarávaje úkonů vládních, nemůže býti pokládán za úředníka ve smyslu §§ 101, 104 a 105 a tedy ani dle §u 311 tr. zák.