Čís. 465.Ke skutkové podstatě §u 305 tr. zák, se nevyžaduje vybízení k nějakému násilí, nýbrž stačí, bylo-li vybízeno k činu protizákonnému. (Rozh. ze dne 2. června 1921, Kr I 351/21.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Mladé Boleslavi ze dne 28. ledna 1921, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem dle §u 305 tr. zák.Důvody:Dovolávajíc se důvodu zmatečnosti čís. 9 a) §u 281 tr. ř., shledává stížnost nesprávným použití §u 305 tr. zák. na případ, o nějž jde. Rozsudek prý nezjišťuje, že by obžalovaný byl vybízel k nějakému násilí. Vyzývání pak k utvoření závodní rady bez veškerého násilí а k převzetí správy statku radou tou smírnou cestou nelze prý pokládati za vybízení k činům zákonem zapovězeným. Stížnost jest na omylu. Předně dlužno poukázati k tomu, že v rozsudku není zjištěno, že převzetí správy statku mělo se státi cestou smírnou a není proto stížnost, dovolávajíc se hmotně-právního důvodu zmatečnosti čís. 9 a) §u 281 tr. ř., jenž předpokládá, by stěžovatel vycházel jen ze skutkového děje, nalézacím soudem zjištěného a jen tento porovnával se zákonem, oprávněna své právní vývody opírati o zmíněný předpoklad. Po stránce právní dlužno pak vytknouti, že ke skutkové povaze §u 305 tr. zák. nevyžaduje se vybízení k nějakému násilí, nýbrž k činům protizákonným. Tento zákonný požadavek jest však úplně kryt skutkovými zjištěními soudu nalézacího. Zjišťujeť soud, že obžalovaný vybízel dělnictvo dvora prostřednictvím jeho důvěrníka, by zastavilo práci, zřídilo závodní radu, aby tato převzala dvůr do své správy, převzala inventář, klíče od zásob a by sama na dvoře hospodařila. Dle těchto zjištění mělo býti dosavadnímu majiteli dvora odňato právo volného nakládání jeho majetkem, jež mu přísluší dle platných zákonů, opravňující ho zejména, by s podstatou i s užitky své věci dle své vůle vládnul a každého jiného z toho vyloučil (§ 354 obč. zák.), a měla do těchto soukromých práv zasáhnouti závodní rada bez jakéhokoli právního a zákonného titulu. Vyslovil proto nalézací soud výstižně, že, kdyby byl Josef Š. jednal dle návodu obžalovaného, byla by tím bývala obmezena volnost správy dvora, jakož i majitelé jeho ve volném’ rozhodování o hospodaření a využitkování inventáře a zásob, a že vybízením ku zřízení závodní rady s působností shora uvedenou vybízel obžalovaný k činům protizákonným, ba tvrditi možno k násilným, jak zmateční stížnost žádá. Neboť onou výzvou bylo vysloveno, že se majiteli dvora má odníti právo volné disposice jeho majetkem a jměním, kteréžto protizákonné a svémocné zasahování do jeho majetkové sféry nebylo by lze označiti jinak nežli násilím. Nemají-li závodní rady pro obor zemědělství dosud zákonného podkladu, stávají se veškeré vývody a úvahy zmateční stížnosti, k jich obhajobě uplatňované, bezpodstatnými Pokud stížnost míní, že obžalovaný o určitých okolnostech pouze vyprávěl, neshoduje se tvrzení její se zjištěními rozsudku. Nalézací soud podřadil proto čin obžalovanému za vinu kladený správně pod ustanovení § 305 tr. zák. a není tudíž dán důvod zmatečnosti čís. 9 a) §u 281 tr. ř.