Čís. 514.
V tom, že porotcové nemohli pro jazykovou neznalost zplna sledovati chod hlavního přelíčení, nelze spatřovali důvod zmatečnosti dle čís. 1 § 344 tr. ř.
Souvisí-li spolu několik hlavních otázek, nelze obmeziti řízení opravovací na zodpovědění jedné otázky, nýbrž dlužno je naříditi ohledně všech otázek spolu souvisejících. Nesprávné právní poučení předsedovo v tomto směru zakládá důvod zmatečnosti dle čís. 8 § 344 tr. ř.

(Rozh. ze dne 21. července 1921, Kr II 444/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku porotního' soudu v Novém Jičíně ze dne 7. června 1921, jímž byl obžalovaný podle § 334 tr. ř. sproštěn z obžaloby pro zločiny pozdvižení dle § 68 tr. zák., těžkého ublížení na těle dle § 157 tr. zák. a pro přestupky dle §ů 32 a 36 zbroj, pat., výrok porotců a rozsudek na něm spočívající zrušil a odkázal věc do nejbližšího porotního sezení téhož sborového soudu k opětnému projednání a rozsouzení.
Důvody:
Zmateční stížnost státního zastupitelství uplatňuje důvody zmatečnosti § 344 čís. 8, 9 a 1 tr. ř. Neodůvodněna jest ovšem v obou směrech posléze uvedených. Neboť, 'byl-li shledán rozpor v odpovědi porotců proto, poněvadž zodpověděli I. а II. hlavní otázku 4 hlasy »ano« a 8 hlasy »ne«, tedy záporně, kdežto na III., těsně s těmito otázkami související hlavní otázku, dali 12 hlasy odpověď kladnou, byl tento rozpor odstraněn moniturním řízením, jež mělo za výsledek, že i otázka tato zodpověděna byla souhlasně s prvými dvěma otázkami hlavními záporně (4 ano, 8 ne). Jelikož výrokem tím, vyšlým z řízení opravného (moniturního) původní verdikt byl nahražen, nelze z vnitřního rozporu tohoto původního výroku odvozovati zmatek dle § 344 čís. 9 tr. ř. Že by však výrok, jak vyšel z řízení opravného, sám o sobě obsahoval zjištění, jež by logicky vedle sebe zároveň nemohla obstáti, zmateční stížnost sama netvrdí. Pokud jde o zmatek dle § 344 č. 1 tr. ř., dovozuje zmateční stížnost z původního sobě odporujícího výroku porotců, že prý porotci jednak výpověděm polských svědků nerozuměli, následkem toho chod průvodního řízení nemohli řádně sledovati a jeho výsledky pochopiti, jednak, že též otázkám německým náležitě nerozuměli Bylo-li však tomu tak, pak nebyl prý soud náležitě obsazen, což opodstatňuje zmatek dle § 344, čís. 1 tr. ř. Nehledíc k tomu, že by z důvodu uvedeného nemohlo žádným způsobem jiti o náležité obsazení soudu (§ 344 čís. 1 tr. ř.), nýbrž mohlo by snad padati v úvahu jen, že lavice porotců nebyla plně obsazena, neb že všichni porotci nebyli přelíčení (duševně?) přítomní — (viz vývody Löfflerovy ku rozhodnutí čís. 310 Öster. Rechtssprechung; proti tomu toto rozhodnutí a rozh. čís. 495 tamtéž) — nelze přece z nesprávné odpovědi porotců usuzovati bezpečně, jak to činí zmateční stížnost, jiného důvodu proto neuvádějíc, že by porotci výpověděm svědeckým neb otázkám nebyli porozuměli. Protokol o porotním přelíčení podobného zjištění neobsahuje, neuvádí také, že by z některé strany pochybnosti ve směru tom] bývaly vysloveny, nebo že by snad některý z porotců závady té byl se dovolával. Není proto pro tvrzení zmateční stížnosti vůbec ve spisech podkladu. Měl-li zástupce veřejné obžaloby v této příčině důvody ku pochybnosti, bylo na něm, aby možným nepříznivým následkům bud způsobilými návrhy neb jinými jemu příslušejícími procesuálními prostředky (právo odmítací) v čas předešel. To se však nestalo a nelze proto nyní domnělý zmatek dle § 344 čís. 1 tr. ř. dodatečně uplatňovati. Odůvodněna jest však stížnost, pokud uplatňuje zmateční důvod § 344 čís. 8 tr. ř. Dle dodatku ku protokolu o hlavním přelíčení poučil předseda za příčinou zahájení opravovacího řízení porotce pro odpor v jejich výroku, »že se mají zabývati ještě jednou zodpověděním III. hlavní otázky«, načež se odebrali porotci znovu ku poradě a po· jejím skončení vrátili se do soudní síně, kde vrchní porotce novou odpověď ku III. hlavní otázce — původně zodpověděna kladně, nyní záporně — přečetl. V protokolu o porotním přelíčení, z něhož ostatně nevychází najevo;, že by opravovací řízení bylo zahájeno pro odpor ve výroku (nálezem sboru soudního) § 331 tr. ř., není sice výslovně uvedeno, v čem zmíněný tam vnitřní odpor ve výroku porotců byl shledán. Dle stavu věci a vzhledem ku souhlasnému udání jak státního zastupitelství, tak obhajoby ve zmateční stížnosti a odvodu k ní spatřen byl odpor, jak již shora naznačeno v tom, že porotcové I. а II. hlavní otázku na zločin pozdvižení dle § 68 tr. zák. a na zločin těžkého poškození na těle §u 157 tr. zák. zodpověděli záporně, naproti tomu III. hlavní otázku na přestupek zbrojního patentu kladně, jakkoli slovy »při tom« v této otázce uvedeny byly všechny tři otázky v takovou spojitost, že nemohla dle náhledu soudu kladná odpověď ku třetí otázce logicky obstáti vedle Záporné odpovědi ku prvé a druhé otázce hlavní. Zůstatniž stranou, zdali skutečně byl tu jinak nerozřešitelný rozpor odpovědi porotců ve směru uvedeném. Jisto jest však, že jakmile, a to bez odporu z kterékoli strany, ku zahájení monitury z uvedeného důvodu došlo, nesměla tato obmezena býti na třetí hlavní otázku, nýbrž musila pojmouti všechny tři hlavní otázky. Neboř rozpor ve výroku porotců mohl íiti právě tak svou příčinu v nesprávném pojetí a zodpovědění I. a II. hlavní otázky, jako v nesprávném zodpovědění hlavní otázky III. O tom, která z obojích sebe vylučujících odpovědí byla správná a která nesprávná, rozhodnouti mohli v řízení opravovacím toliko porotci sami, k čemuž jím právě řízením tím poskytnuta býti měla příležitost, nikoli sbor soudní nebo předseda porotního přelíčení. Obmezením monitury pouze na otázku III. bylo však neoprávněně zasaženo se strany nepovolané do tohoto výhradného oboru porotců. Tito byli svémocně vedeni k tomu, aby shledali potřebnými přivoditi soulad mezi obojími výroky tím, že změnili kladnou odpověď ku hlavní otázce III. v odpověď zápornou, jakkoli státi se to mohlo také změnou záporné odpovědi k prvým oběma otázkám hlavním v odpověď kladnou. Dal-li pak předseda, jak zjištěno dodatkem ku protokolu porotcům před opětnou jich poradou poučení, že mají se zabývati ještě jednou zodpověděním III. hlavní otázky, pak poučil je nesprávně o předpisech nesoucích se ku hlasování (§ 325 tr. ř.), kteréžto nesprávné právní poučení opodstatňuje zmatek dle § 344 čís. 8 tr. ř. '
Citace:
č. 514. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 304-306.