Čís. 349.
Skutková podstata přečinu dle § 24 zákona o tisku nepředpokládá uveřejnění doslovu, nýbrž stačí i uveřejnění obsahu zabaveného tiskopisu.
Lhostejno, že závadný článek byl již bez závady uveřejněn v jiném časopise, třebas časopis onen byl vedoucím.
Dokonán jest přečin dle § 24 zákona o tisku teprve v okamžiku, kdy pachatel uveřejní obsah zabaveného tiskopisu.
(Rozh. ze dne 29. ledna 1921, Kr I 516/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti stát. zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Chebu ze dne 10. května 1920, jímž byl obžalovaný sproštěn z obžaloby pro pokus přečinu dle § 8 tr. zák. a § 24 tisk. zák., rozsudek v odpor vzatý zrušil a uznal obžalovaného vinným ve smyslu obžaloby.
Důvody:
Zmateční stížnosti, která se opírá o důvod zmatečnosti dle § 281 čís. 9 a) tr. ř., nelze upříti oprávnění. Nalézací soud sprostil obžalovaného Hugona Sch. z obžaloby pro pokus přečinu dle § 24 zákona o tisku, jednak proto, že prý není zde skutkové podstaty tohoto přečinu ani po stránce objektivní, jednak proto, že prý obžalovaný, jednaje v dobré víře, je beztrestným i v ohledu subjektivním. V onom směru opírá se rozsudek o zjištění, že článek, který dle úmyslu obžalovaného měl býti uveřejněn v čís. 66 časopisu »Egerer Kreisblatt«, nesouhlasí doslovně se zabaveným článkem čísla 65. téhož časopisu, že však souhlasí doslovně s článkem, uveřejněným v čísle 92. časopisu »Deutsche Zeitung Bohemia« a v tomto časopise nezabaveným, i dospívá nalézací soud takto k závěru, že zodpovídání se obžalovaného, dle něhož nezamýšlel v čísle 66 časopisu »Egerer Kreisblatt« dáti znovu otisknouti článek, zabavený v čísle 65. téhož časopisu, je věrohodným. Po stránce subjektivní přičítá mimo to nalézací soud obžalovanému k dobru i to, že bylo venkovským listům za války censurními úřady dovolováno, otiskovati články, které ve vedoucích listech prošly bez závady. Než jak zmateční stížnost případně namítá, skutková podstata přečinu dle § 24 zákona o tisku předpokládá nikoli uveřejnění doslovu, nýbrž obsahu zabaveného tiskopisu. O tom však, že obsah článku, který dle úmyslu obžalovaného otisknut býti měl v čísle 66. časopisu »Egerer Kreisblatt«, se shoduje s obsahem článku, zabaveného v čísle 65 téhož časopisu, nepochybuje zřejmě ani soud nalézací, který dle rozhodovacích důvodů klade důraz jen na tu okolnost, že oba články svým doslovem navzájem nesouhlasí. Skutková podstata přečinu dle § 24 zákona o tisku není vyloučena ani tím, že článek, uveřejněný v čísle 92. časopisu »Deutsche Zeitung Bohemia«, s nímž arci článek, který uveřejněn býti měl v čísle 66 časopisu »Egerer Kreisblatt«, doslovně souhlasí, zabaven nebyl. Nebylať ani tato okolnost s to, vyloučiti u obžalovaného vědomí, že má otisknutím tohoto článku tiskem uveřejněn býti obsah článku zabaveného. Po stránce subjektivní nemůže konečně obžalovanému beztrestnost zjednati ani ona zvyklost, censurními úřady za války vůči venkovským listům zachovávaná. Nehledíc k tomu, že, jak nalézací soud sám zjišťuje, ona praxe byla zavedena za války, z čehož se podává sám sebou logický závěr, že ukončením války a změnou poměrů, tím nastalou, pozbyla půdy a tedy zanikla, měla praxe ta, jak případně zdůrazňuje zmateční stížnost, místo jen tam, kde se jednalo o články, které nezavdaly podnět k zabavení, nelze se jí tudíž dovolávati v tomto případě, kde šlo o článek zabavený v témž časopise, ve kterém měl dle úmyslu obžalovaného býti znovu otištěn. Přečin dle § 24 tisk. zák. dokonán je teprve v okamžiku, kdy obžalovaný uveřejní obsah zabaveného tiskopisu. V tomto případě pro tehdejší výjimečný stav bylo č. 66 svrchu uvedeného časopisu zabaveno před jeho uveřejněním, takže zabráněno bylo uveřejnění jeho obsahu. Obžalovaný nedopustil se tudíž dokonaného činu, nýbrž toliko pokusu přečinu dle § 8 tr. z. a 24 tisk. zák.