Čís. 469
Předražovaní (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).
Za cenu »obvyklou« (§ 9 cit. zák.) jest považovali cenu, jež byla pro dotyčný předmět potřeby před dobou nákupu na určitém místě po přiměřenou dobu skutečně požadována a placena, předpokládajíc, že zatím poměry pro utváření se cen směrodatné podstatně se nezměnily.
(Rozh. ze dne 2. června 1921, Kr II 320/20.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaných do rozsudku lichevního soudu při krajském soudě v Uher. Hradišti ze dne 21. září 1920, jímž byli stěžovatelé uznáni vinným přestupkem podle §u 9 čís. 11 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., napadený rozsudek zrušil a uložil příslušnému okresnímu soudu, by ve věci dále jednal a ji rozhodl.
Důvody:
V prvé řadě dlužno se zabývati důvodem zmatečnosti čís. 9 a) §u 281 tr. ř., poněvadž pod tímto označením provádí zmateční stížnost vlastně důvod zmatečnosti podle §u 281 čís. 8 tr. ř. tvrdíc, že přestupek přeplácení cen podle §u 9 čís. 1 svrchu zmíněného zákona o válečné lichvě vůbec nebyl předmětem trestního řízení. Tomuto názoru zmateční stížnosti nelze však přisvědčiti. Spis obžalovací kladl obžalovaným za vinu mimo pletichy též přestupek předražovaní, ve kterýchžto trestných činech bylo jim za vinu kladeno nejen, že za zřejmě přemrštěnou cenu prodávali, nýbrž že také nepoměrně draho nakupovali. Po skutkové stránce byl tedy v obžalobě obsažen i nákup býka za poměrně vysokou cenu a soudu nalézacímu bylo podle §u 262 tr. ř. zůstaveno na vůli, aby po stránce právní tento nákup obžalovanými provedený samostatně posoudil bez ohledů na právní názor obžaloby. Když skutečně tak učinil, nepřekročil obžaloby, nejsa vázán její kvalifikací. V době činu, v červnu 1920, byl obchod hovězím dobytkem ještě volným (nařízení vlády ze dne 2. ledna 1920 čís. 22 sb. z. a n.). Nejvyšši cena pro prodej hovězího masa v drobném byla stanovena na 15 K za 1 kg (§ 6 cit. nař.). Obžalovaní koupili, jak zjištěnoi, býka za 5420 K, takže vzhledem k jeho váze 435 kg přišel 1 kg živé váhy na 12 K 46 h. Maso z něho prodávali po 20 K za 1 kg. Aby mohli maso z býka toho prodávati ji bez výdělku za stanovenou maximální cenu po 15 K za 1 kg, byli by musili obžalovaní dle výpočtu soudu koupiti býka za 4128 K’, to jest po 9 K 50 h za 1 kg živé váhy, při čemž nepřihlížel soud ani k různým vedlejším výdajům (na př. dovedení dobytčete, potravní daň a pod.). Soud označuje tuto vypočtenou cenu 9 K, resp. 9 K 50 h za cenu obvyklou a uznal obžalované vinnými přestupkem dle §u 9 čís. 1 zákona o lichvě, spáchaným tím, že, nabídnuvše za býka po 11 K za 1 kg živé váhy, přepláceli obvyklou cenu masa. Zmateční stížnosti obžalovaných rtelze upříti oprávnění, pokud, dovolávajíc se důvodů zmatečnosti dle §u 281 čís. 9 a) tr. ř., vytýká, že cena soudem vypočítaná není cenou obvyklou, nýbrž kalkulační.'Dospívat nalézací soud ku zmíněné ceně, vycházeje z nejvyšši ceny stanovené pro prodej hovězího masa v drobném, takže uvedená cena 9 K, resp. 9 K 50 h není ve skutečnosti ničím jiným, nežli zlomkem maximální ceny, vypočítaným pro nákup hovězího dobytka. To však nelze nazvati cenou obvyklou, vytvořenou pravidelným působením cenotvorných činitelů, nabídky a poptávky. Za cenu obvyklou dlužno již dle obecné mluvy považovat! cenu, která byla pro dotyčný předmět potřeby před dobou nákupu, zde červnem 1920, na určitém místě po přiměřenou dobu skutečně požadována a placena, předpokládaje, že zatím poměry pro utváření se cen směrodatné podstatně se nezměnily. Tu pak není vyloučeno, že obvyklá cena mohla by případně převyšovati onu soudem vypočtenou cenu. Při tom by jako d0
obvyklá cena nemohla arci přicházet! v úvahu cena vyvolaná snahami předražovacími. Všeobecné zvýšení ceny nelze však vylučovati z ceny obvyklé. V této souvislosti budiž poukázáno na nařízení vlády ze dne 25. června 1920 čís. 415 sb, z. a n., dle něhož zavedené zase nejvyšší ceny pro prodej jatečného skotu byly stanoveny díle jakosti až na 7 K 40 h, 8 K 90 h a 10 K 50 h za 1 kg živé váhy, a že pro drobný prodej masa byla dosavadní maximální cena zvýšena z 15 R na 17 K za 1 kg. Zmateční stížnost, tvrdící, že nalézací soud dává pojmu obvyklé ceny nesprávný výklad, je tudíž odůvodněna i bylo jí vyhověti, rozsudek v odsuzující části z rusí ti a věc postoupiti příslušnému nyní soudu okresnímu (§288 č. 3 tr. ř.).