Čís. 376.
Ke skutkové podstatě přestupku dle § 523 tr. zák. se nevyhledává, by opilost byla zaviněna, stačíť i opilost nahodilá.
(Rozh. ze dne 17. února 1921, Kr I 752/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Písku ze dne 18. března 1920, jímž byl obžalovaný sproštěn z obžaloby pro zločin dle § 81 tr. zák. a pro přestupek dle § 312 tr. zák. a § 523 tr. zák., rozsudek v odpor vzatý zrušil a přikázal věc příslušnému okresnímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl, mimo jiné z těchto
důvodů:
Nalézací soud zjistil dle rozsudku skutečnosti, které po stránce objektivní odpovídají jednotlivým pojmovým znakům zločinu dle § 81 tr. zák. a přestupku dle § 312 tr. zák., dospěv však ku přesvědčení, že obžalovaný spáchal činy, z nichž jest viněn, v úplné opilosti, sprostil ho nejen z obžaloby pro shora uvedené trestné činy, nýbrž neuznal ho vinným ani ve smyslu podpůrného návrhu veřejného obžalobce přestupkem dle § 523 tr. zák. Při tom vycházel nalézací soud, jak patrno z rozhodovacích důvodů rozsudku, z právního názoru, že skutková podstata přestupku dle § 523 tr. zák. vyžaduje, by opilost, ve které byl zločin spáchán, byla zaviněnou, takže zločin spáchaný v opilosti nahodilé by nemohl býti stíhán ani jako přestupek dle § 523 tr. zák. Tento názor je mylný a nelze upříti oprávnění zmateční stížnosti státního zastupitelství, která vytýká rozsudku, pokud jím obžalovaný ani přestupkem podle § 523 tr. zák. nebyl uznán vinným, porušení zákona a tedy zmatek dle § 281 čís. 9 b) tr, ř. Dle § 2 lit. c) tr. zák. nepřičítá se ovšem jednání neb opomenutí jako zločin, byl-li čin spáchán v úplné opilosti, která byla přivoděna bez zločinného záměru. Než již v tomto zákonném ustanovení citovány jsou §§ 236 a 523 tr. zák., z nichž onen stanoví, že, ač na jednání, která jsou. jinak zločinem, nelze, bylo-li provedeno v nahodilé opilosti, pohlížeti jako na zločin, přece se v tomto případě opilost tresce jako přestupek (§ 523 tr. zák.). Definice tohoto přestupku pak dovolává se v § 523 tr. zák. výslovně opět ustanovení § 236 tr. zák. Dle toho je nepochybno, že skutková podstata přestupku dle § 523 tr. zák. jest splněna i tehdy, byl-li čin, který je jinak zločinem, spáchán v opilosti nahodilé, a je tedy mylným názor nalézacího soudu, jakoby předpokladem trestnosti dle tohoto § byla opilost zaviněná.
Citace:
č. 376. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 92-92.