Čís. 383.
V tom, že bylo žalováno, třebas lstivě, na plnění nároku, jehož se byl žalobce před tím výslovně vzdal, nelze spatřovati skutkovou podstatu podvodu.
(Rozh. ze dne 26. února 1921, Kr II 318/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Uherském Hradišti ze dne 4. srpna 1921, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu ve smyslu § 197, 200 tr. zák., rozsudek zrušil a obžalovaného z obžaloby sprostil.
Důvody:
Soud první stolice uznal stěžovatele vinným zločinem podvodu, poněvadž, využitkovav okolnosti, že jeho právo užívací k pozemku jeho syna při prodeji jedné třetiny Apolonii O-ové nebylo v knize pozemkové vymazáno, žaloval tuto u okresního sondu na zaplacení náhrady 400 K za užívání této třetiny pozemku, ačkoliv se byl práva toho svého času výslovně vzdal. Právem béře zmateční stížnost obžalovaného Josefa M. rozsudek tento z důvodu § 281 čís. 9 a) tr. ř. v odpor, poněvadž odsuzujícím výrokem zákon v ustanovení § 197 tr. z. byl porušen. Obžalovaný obmezil se na to, že podáním žaloby dovolával se příslušného soudu civilního, by dle zákona rozhodl o správnosti jeho nároku proti Apolonii O-ové. I kdyby stěžovatel jako žalobce co do správnosti svého nároku nebyl jednal, jak rozsudek zjišťuje, bezelstně, mohlo by zažalování nároku, jehož se byl svého času výslovně vzdal, shledáno býti jen se stanoviska mravního povážlivým; lstivého předstírání neb jednání, jakého podstata trestného podvodu vyžaduje, nelze v něm spatřovati ani tehda, kdyby svůj nárok snad za civilního sporu byl opíral i o tvrzení, vědomě nepravdivá neb neúplná. Za civilní rozepře měla žalovaná Apolonie O-ová příležitost, by se proti nároku zažalovanému bránila a nesprávná snad tvrzení žalobcova vyvracela, kteréžto příležitosti též v tomto případě v mezích zákona neobmezeně využila. Soudce sám povinen byl hleděti z moci úřední k tomu, by věc náležitě byla objasněna, což se též skutečně plnou měrou stalo, než ve věci samé bylo rozhodnuto. Že rozhodnutím na tomto podkladě vyneseným snad žalovaná Apolonie O-ová na svém majetku neb svých právech hmotně byla poškozena, za to nelze činiti zodpovědným stěžovatele, obzvláště ne s hlediska trestního zákona. Výrok odsuzující stěžovatele pro zločin podvodu jest tudíž zřejmě právně pochybeným, i bylo zmateční stížnosti jeho dáti místo.