Čís. 390.
Navrácení v předešlý stav jest přípustno i tehdy, byla-li zmeškána lhůta ku provedení opravného prostředku.
V tom, že obhájcův úředník přišel na poštu s opravným prostředkem poslední den lhůty v čase, kdy se zásilky již nepřijímaly, nelze spatřovati překážku ve smyslu § 364 tr. ř.

(Rozh, ze dne 8. března 1921, Kr I 200/21.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném sezení žádost obžalovaného za navrácení v předešlý stav.
Důvody:
Dle § 364 čís. 1. tr. ř. může se obžalovaný, zmeškav lhůtu k opovědění opravných prostředků proti rozsudku, domáhati navrácení v předešlý stav jen tehdy, když prokáže, že neodvratná překážka bez jeho nebo jeho obhájce zavinění mu znemožnila lhůtu dodržeti. Této podmínky zde není, i když lze připustiti, že citovaně ustanovení zákona z důvodů slušnosti a spravedlnosti dlužno ve prospěch obžalovaného vztahovati též na tento případ, třeba že nejde o opovědění, nýbrž o provedení opravných prostředků, ježto by jinak obžalovanému vzešla nenahraditelná újma tím, že v opovědí opravných prostředků neuvedl zmatečních a odvolacích důvodů a vůbec bližších okolností a tyto teprve provedením měly býti doplněny. Obžalovaný omlouvá se tím, že jeho obhájce pro nával jiné neodkladné práce mohl vyhotoviti provedení opravných prostředků teprve až poslední den lhůty dne 25. ledna 1921 a odevzdati je v 6 ¾ hod. večer své úřednici, by je ještě téhož večera na poště doporučeně podala, tato však, že je podala až druhý den ráno s tím, že včera bylo již pozdě, a z protokolární výpovědi této úřednice plyne, že ona se nejdříve pokusila u dvou poštovních filiálek spis podati, že však tam bylo již zavřeno, a že, když konečně v 8 hod, večer na hlavní poštu přišla, také tam již zásilky nepřijímali, a na hlavní poštu že ihned nešla proto, poněvadž tam musí vždy půl hodiny čekati, a že myslila, že spis podá ještě ve filiálce. Uváží-li se, že obhájce, když již provedení opravných prostředků na své nebezpečí na poslední den lhůty ponechal, povinen byl, o to se pod vlastní zodpovědností postarati, by provedení to ještě v době, ve které se doporučené zásilky na poště přijímají, tam skutečně také bylo podáno, že však, ačkoliv ručí i za dodržení lhůty i za zavinění svého úřednictva, jednak provedení opravných prostředků své úřednici teprve v poslední chvíli večer odevzdal a jednak ani potom podání na poštu větší pozornosti a potřebné péče nevěnoval a o přesné a včasné vykonání svého příkazu se nestaral, nelze v tomto případě za vylíčených a obhájcem: zaviněných okolností v tom, že obhájcova úřednice přišla na poštu až v době, když se zásilky již nepřijímaly, spatřovati obhájcem nezaviněnou, neodvratnou překážku včasného provedení opravných prostředků, a proto není zde předpokladu § 364 čís. 1 tr. ř.
Citace:
č. 390. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 112-113.