Čís. 481.
Předražování (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 567 sb. z. a n.).
Rozsudek, jejž vynesl soud lichevní o přestupku správním, jest zmatečným dle §u 281, čís. 9 a) tr. ř.

(Rozh. ze dne 13. června 1921, Kr I 182/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústními líčení zmateční stížnosti obžalované do rozsudku lichevního soudu při krajském soudě v Hradci Králové ze dne 29. prosince 1920, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou přestupkem podle § 6 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., napadený rozsudek zrušil a nalézacímu soudu uložil, by odkázal věc předsedovi příslušného okresního soudu lichevního jako zástupci příslušného úřadu správního k dalšímu řízení a rozhodnutí.
Důvody:
Rozsudkem lichevního soudu při krajském soudě v Hradci Králové ze dne 29. prosince 1920, vyneseným obžalobě státního zastupitelství na Terezii Sch-ovou pro přecin řetězového' obchodu ve smyslu §u 11 čís. 4 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n. a pro přestupek předražování dle §u 7, odstavec prvý téhož zákona, byla obžalovaná uznána vinnou přestupkem' dle §u 6 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n. a odsouzena k pokutě 100 K. Zmateční stížnosti; obžalované nelze, pokud namítá, že lichevní soud při sborovém soudě nebyl příslušným k tomuto rozhodnutí, upříti oprávnění. Dle §u 6 lichevního zákona tvoří překročení nejvysších cen ve smyslu tohoto §u přestupek správní, o němž díle §u 5 zákona ze dne 17. října 1919, čís, 567 sb. z. a n. rozhoduje jako zástupce příslušného úřadu správního předseda soudu lichevního bez přísedících, z jehož nálezu jde odvolání (§ 9) na zvláště složený odvolací senát sborového soudu první stolice, jenž rozhcdíuje v řízení obdobném odvolacímu řízení ve věcech přestupkových. Těchto předpisů nebylo šetřeno v tomto případě, kde došlo k odsouzení pro přestupek dle §u 6 lichevního zákona krajským soudem jako soudem lichevním, složeným dle předpisu §u 12 zákona sb. čís. 567, rozsudkem na základě přelíčení, konaného dle předpisů o řízení o přečinech a zločinech. Je na snadě, že toto řízení a odsouzení bylo naprosto nezákonité, ježto· postupem takovým souzeno bylo o přestupku správním nikoli povolaným zástupcem příslušného úřadu správního, nýbrž soudem a to řízením, kterým nutně zvrácen byl zákonitý pořad opravný. Soudní rozsudek, takto o správním přestupku vynesený, jest zmatečným dle §u 281 č. 9 a) tr. ř., ježto krajský soud jako soud lichevní tím, že odsoudil obžalovanou pro přestupek dle §u 6 lichevního zákona, vyslovil zároveň, že čin, obžalované za vinu spadající, zakládá trestný čin, náležející do příslušnosti soudů, kterýmžto výrokem vzhledem k ustanovení § 6 lichevního zákona, prohlašujícímu pouhé překročení nejvyšších cen za přestupek správní, zákon zřejmě byl porušen. Na lichevním soudě bylo, aby byl, jakmile dospěl k přesvědčení, že skutek obžalované spadá toliko do oboru § 6 lichevního zákona, se omezil na rozhodnutí ve směru deliktů, spadajících do pravomoci soudní, a věc ve směru přestupku správního odkázal soudci, v § 5 zákona Sb. č. 567 označenému, jako zástupci příslušného úřadu správního k dalšímu řízení.
Citace:
č. 481. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 258-259.