Čís. 330.
Předražování (cís. nař. ze dne 24. března 1917, čís. 131 ř. z.).
Skutková podstata § 21 jest splněna, dal-li pachatel na jevo vůli, že jest ochoten za předmět potřeby, jejž hodlá dále zciziti, dáti určitou cenu převyšující ceny v cit. § uvedené, aniž jest třeba, by ten, komu svědčila nabídka, měl zboží pohotově a by skutečně došlo k uzavření obchodu.
(Rozh. ze dne 13. ledna 1921, Kr 1 161/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku lichevního soudu při krajském soudu v Plzni ze dne 4. února 1920, jímž byl obžalovaný uznán vinným přečinem dle § 21 čís. 2 lit. a) cís. nař. ze dne 24. března 1917, čís. 131 ř. z. — mimo jiné z těchto
důvodů:
Důvod zmatečnosti dle čís. 5 a 9 a) § 281 tr. ř. spatřuje stížnost v tom, že prý nebylo zjištěno, byl-li svědek Rudolf M. v době, kdy ho došel závadný korespondenční lístek obžalovaného, v držení nějakých koží či nikoli. Neměl-li tehdy vůbec žádného zboží, nemohla prý býti za ně cena přeplacena. Všeobecná taková nabídka, jako je korespondenční lístek, nemohla by prý zakládati skutkovou povahu trestního činu přeplácení, poněvadž toto předpokládá prý konkrétní koupi. Stížnost je na omylu. Ustanovení § 21 čís. nař. ze dne 24. března 1917 čís. 131 ř. z. spokojuje se s pouhou jednostrannou činností pachatele a stačí proto k založení jeho zodpovědnosti úplně, když dá jakýmkoli, avšak srozumitelným způsobem na jevo svou vůli, že je ochoten za předmět potřeby, jejž dále zciziti hodlá, dáti určitou cenu převyšující ceny v § tom uvedené, aniž je třeba, by skutečně došlo k uzavření obchodu. Zákon se vyjadřuje jen »kdo při nákupu přeplácí...« Kladeť se takovou nabídkou základ k uzavření smlouvy kupní, jež patříc ke smlouvám konsesualním, přichází k místu již usjednocením se stran co do předmětu koupě a jeho ceně. Dodání zboží není náležitostí smlouvy kupní, nýbrž jen jejím splněním a je proto pro otázku přeplácení cen lhostejno, zdali ten, komu cena byla nabízena, měl zboží pohotově či zda by teprve musil je sobě opatřiti ke splnění smlouvy. Závadnou nabídkou byl proto trestný čin již dokonán a nemůže pak přijití v úvahu pokus přeplácení, tím méně může býti řeči o netrestném přípravném jednání. Je-li dle toho právní posouzení věci nalézacím soudem správné, pak nebylo ani třeba, by učinil zjištění stížností postrádané. Není tu proto ani důvodu zmatečnosti dle čís. 5 ani dle čís. 9 a) § 281 tr, ř.