Cis. 470.
Zahájení lesa ve smyslu §u 174 II. lit. d) tr. zák. musí skutečně překážeti pachateli, by se nedostal do držby dříví.
(Rozh. ze dne 4. června 1921, Kr I 282/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací, jednaje v ústním líčení o zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Táboře ze dne 25. ledna 1921, jímž stěžovatel uznán byl vinným zločinem krádeže dle §§ 171, 174-II, d) tr. z.), zrušil dle §u 290 tr. ř. rozsudek nalézacího soudu co do kvalifikace skutku jako zločin a uznal obžalovaného vinným pouze přestupkem krádeže.
Důvody:
Rozsudek soudu prvé stolice jest dle §u 281 čís. 10 tr. ř. ku kterému zmatku sluší hleděti ve prospěch obžalovaného dle §u 290 tr. ř. z moci úřední — zmatečným, poněvadž při správném právním posouzení měl obžalovaný odsouzen býti vzhledem k ceně 200 K nepřevyšující jen pro přestupek, nikoli pro zločin krádeže. Rozsudek odvozuje zločinnou kvalifikaci krádeže dle §u 174 II. lit. d) tr. zák. z okolnosti, že modřín odcizen byl že zahájeného lesa. Již okolnost, že kvalifikace §u 174 II. lit. d) tr. zák. pojata jest mezi okolnosti, činící krádež zločinem »z nebezpečnější povahy činu« a že zařazena jest v §u 174 tr. zák. bezprostředně za krádeží věcí »uzamčených«, vyplývá, že nestačí pro použití §u 174 II. d) tr. zák. zahájení pouze takové, jež by označovalo snad toliko hranice nebo jen jaksi symbolicky dávalo na jevo vůli vlastníkovu, vlastnictví své důrazně hájiti, nýbrž že zahájení musí činiti skutečnou překážku pro pachatele, dostati se do držení dříví a je z lesa odejmouti, překážku, která by se co do intensity alespoň přibližovala uzávěře jiných předmětů. O takové překážce nemůže však býti patrně řeči v tomto případě, kde rozsudek zjišťuje, že les jest prostě příkopem zahájen, a to tak, že obžalovaný mohl odvésti modřín dle stop na místě samém na voze, ve kterém byl zapřažen pár koní. Zahájení lesa příkopem, jenž nepřekáží, aby pachatel do lesa a z lesa jel s vozem o páru koní, nemůže vůbec přijíti v úvahu jako překážka provedení krádeže dříví, která by mohla opodstatniti kvalifikaci dle §u 174 II. d) tr.zák. a byl tudíž ve zjištěné krádeži shledán jen přestupek krádeže. Bylo proto, používajíc §u 290 tr, ř., rozsudek v rozsahu shora vyznačeném zrušiti jako zmatečný a ve věci samé zavésti, jak shora uvedeno.
Citace:
č. 470. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 244-245.