Čís. 341.
Jest vybízením více lidí ve smyslu § 279 tr. zák., byla-li výzva řízena na příslušníky početně silné politické strany a pronesena vůči náhodně se shluknuvšímu davu lidí.
(Rozh. ze dne 20. ledna 1921, Kr II 240/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Brně ze dne 23. června 1920, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem dle § 279 tr. zák. — mimo jiné z těchto
důvodů:
Po věcné stránce namítá stížnost, že není zde skutkové podstaty přečinu dle§ 279 tr. zák. ani po stránce objektivní, poněvadž obžalovaný vyzýval ku pomoci a zprotivení se proti četníkům, když ho odváděli k soudu, výslovně jen sociální demokraty a není zjištěno, že byli aspoň 2 příslušníci této strany na náměstí přítomní. Výrok obžalovaného zakládá prý nejvýše skutkovou podstatu přestupku dle § 314 tr. zák. (čís 10 § 281 tr. ř.). Po stránce objektivní se vyhledává k přečinu shluknutí dle § 279 tr. zák. vybízení více (t. j. nejméně dvou) osob ku společné pomoci nebo ku zprotivení se osobě vrchnostenské, konající službu. Všecky tyto náležitosti jsou dány. Rozsudek zjišťuje, že obžalovaný vybízel dne 2. června 1919 v H. na náměstí, když ho četnický strážmistr Josef K. a četník na zkoušku Rudolf P. vedli spoutaného k soudu, více lidí, kteří ve velkých davech byli svědky výstupu slovy: »Sociální demokraté,, vyslyšte mne, pojďte mi na pomoc, já jsem nevinen, nenechte mne nevinně vésti k soudu.« Je zřejmo, že tento výrok měl ten smysl, aby lidé na náměstí přítomní pomohli obžalovanému proti četníkům, kteří jej předváděli k soudu. Avšak i kdyby se vzal výrok doslovně, nelze pochybovati o tom, že ve velikém množství shromážděných byli ve značnějším počtu zastoupeni příslušníci strany sociálně demokratické, která dosáhla při volbách do obcí, konaných krátce po spáchání činu v polovici června 1919, průměrně 30 proc. všech odevzdaných hlasů. Je proto nepochybilo, že závadný výrok byl pronesen k více lidem, jak žádá § 279 tr. zák. Poněvadž se obžalovaný svým výrokem, jak zjištěno, obracel na více osob, nikoliv na jedinou, nemůže přijíti v úvahu přestupek dle § 314 tr. z.; v daném případě také proto ne, že vmíšení se obžalovaného dotčeného úředním výkonem do téhož výkonu jest pojmově vyloučeno.