Čís. 374.
Stěžovateli, jenž již v opovědi opravného prostředku naznačil jednotlivé důvody, není tím zabráněno v tom, by po doručení vyžádaného opisu rozsudku neprovedl opravný prostředek znovu nebo podrobněji.
(Rozh. ze dne 15. února 1921, Kr II 65/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném sezení stížnosti obžalovaného do usnesení expositury krajského soudu v Mor. Ostravě ze dne 21. ledna 1921, jímž byla zavržena zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku ze dne 15. prosince 1920, usnesení v odpor vzaté zrušil a krajskému soudu uložil, by opis trestního rozsudku dodal obžalovanému k rukám vykázaného obhájce se zákonným poučením dle § 285 tr. ř. a pak bud až dojde provedení zmateční stížnosti a odvolání anebo lhůta k tomu marně uplyne, dále po zákonu jednal. Odůvodnění:
Usnesením v odpor vzatým zavrhl krajský soud zmateční stížnost obžalovaného dle § 1, odstavec druhý, zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák, z roku 1878 s odůvodněním, že v provedení zmateční stížnosti nejsou zřetelně a určitě uvedeny důvody zmatečnosti. Krajský soud přehlédl, že podání jest označeno výslovně jako ohlášení odvolání co do viny a trestu a pro nepravidelný postup v řízení (slova: »oznamujem odvolanie«) a že stěžovatel v podání tom výslovně žádá za opis rozsudku do rukou obhájce za tím účelem, »aby sa prípadne pri dalšom přelíčení na tieto (scil. shora v podaní vytčené) nepravidelnosti viac rozšíriť mohl«; této větě nelze rozuměti jinak, než že stěžovatel hodlá na základě opisu rozsudku, o jehož doručení žádá, blíže provésti důvody zmatečnosti, pokud tak již v podání samém neučinil. Z okolnosti, že stěžovatel již v ohlášení samém naznačuje jednotlivé důvody zmatečnosti, nelze vyvozovati, že by mu nepříslušelo právo, zmateční stížnost i odvolání po doručení vyžádaného opisu rozsudku znovu anebo podrobněji provésti.
Citace:
č. 374. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 88-89.