Čís. 404.Skutková podstata § 68 tr. zák. předpokládá činné vystoupení vrchnosti, jíž má býti kladen odpor.Samostatná četnická stanice jest úřadem ve smyslu § 76 tr. zák.(Rozh. ze dne 23. března 1921, Kr II 47/21.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaných do rozsudku krajského soudu v Uherském Hradišti ze dne 8. ledna 1921, jímž se krajský jako nalézací soud v Uherském Hradišti prohlásil nepříslušným v trestní věci proti stěžovatelům pro zločiny veřejného násilí podle § 98 a), b) tr. zák. a § 83 tr. zák. Důvody: Zmateční stížnost uplatňuje důvody zmatečnosti podle § 281 čís. 5 a 6 tr. ř. Tvrdí, že rozsudek nezjistil, že šlo v tomto případě o srocení, a že také nezjistil, že šlo o odpor proti vrchnosti, ačkoliv četnictvo vůbec nebylo nikterak činno, že však přes to mluví o skutkové podstatě zločinu podle § 68 tr. zák. Zmateční stížnosti dlužno v tomto bodě částečně přisvědčiti. Nalézací soud zjistil, že dne 13. prosince 1920 dopoledne vrazilo do místnosti četnické stanice, kde úřadoval Četnický strážmistr a četník, množství lidu s obžalovaným Josefem S. v čele, kterýž prohlásil, že přišel zbraně odebrati. Zbraně byly také odebrány a sepsány. Dále bylo zjištěno nalézacím soudem, že u četnické stanice, ve které se v době vtrhnutí do strážnice nalézalo asi 30 lidí uvnitř a asi 100 lidí před ní venku, byla postavena stráž, a že četníci později teprve byli uvolněni. Konečně obsahuje rozsudek nalézacího soudu i zjištění, že obžalovaný S. sám doznal, že dostal rozkaz, by odzbrojil Četnictvo, a že v továrně řekl dělníkům: »máme odzbrojit četnictvo.« Nalézací soud prohlásil se podle § 261 tr. ř. nepříslušným, ježto v těchto zjištěních spatřoval skutkovou podstatu zločinu spadajícího do příslušnosti soudu porotního a to v prvé řadě zločinu podle § 68 tr. zák. Názor tento jest mylný. Neboť zločin ten předpokládá, jak vychází z použití obratu »klásti násilím odpor vrchnosti«, aktivní vystoupení vrchnosti, jemuž jedině násilím odpor kladen býti může. V tomto případě chovala se však vrchnost pasivně a násilí lidu čelilo k tomu, by na ní bylo nějaké konání vynuceno. Jinak má se však věc ve směru § 76 tr. zák. Zde brání se zmateční stížnost poukazem k tomu, že nešlo o čin, směřující proti úřadu, nýbrž jen proti jednotlivým osobám. Než soud nalézací výslovně zjišťuje, že šlo o odzbrojení četnictva Bzeneckého, nikoli jen jednotlivých osob, jak to jest svrchu již uvedeno. Také přichází v úvahu, že násilné vtržení do staniční místnosti, kterého se podle obžalovacího spisu súčastnili všichni obžalovaní, a postavení stráže před ní, nebylo toliko aktem, čelícím proti jednotlivým osobám, nýbrž aktem násilí, kterým působnosti četnické stanice samé násilně mělo býti a bylo překáženo. Vedle nové organisace četnictva zákonem o četnictvu ze dne 14. dubna 1920, čís. 299 sb. z. a n., najmě předpisu § 3, nemůže však býti pochybno, že v každé samostatné stanici četnické sluší spatřovati veřejný úřad, chráněný §em 76 tr. zák. proti násilnému překážení nebo rušení v jeho působnosti. Jelikož pak zločin dle § 78 tr. zák. jest deliktem spadajícím vedle čl. VI., B, čís. 4 a uvoz. zák. k trestnímu řádu do příslušnosti soudů porotních, pokud se týče soudů na jich místo nastoupivších, sluší uznati rozsudek v odpor vzatý správným a zmateční stížnost zřejmě neodůvodněnou.