Čís. 4793.

V případech, v nichž je trestný čin ohrožen v zákoně buď vězením nebo pokutou, má soud za okolností zvláštního zřetele hodných uznati přímo na peněžitou pokutu, a nikoliv přeměnou vězení použitím § 261 tr. zák.
(Rozh. ze dne 27. září 1933, Zm 1 473/32.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl po ústním líčení zmateční stížnost státního zástupce do rozsudku krajského soudu trestního v Praze ze dne 2. května 1932, pokud jím byl obžalovaný zproštěn podle § 259 čís. 2 tr. ř. z obžaloby pro přečin urážky presidenta republiky podle § 11 čís. 2 zákona na ochranu republiky, a pokud byl za přestupek podle §§ 14 a 19 zák. z 15. listopadu 1867, čís. 135 ř. zák. odsouzen k peněžitému trestu 100 Kč, v případě nedobytnosti do vězení na 48 hodin. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Pokud zmateční stížnost — nesprávně v této části jako odvolání do trestu označená — vytýká, že neprávem byl obžalovanému uložen trest pokuty, ježto v případech, v nichž trestný čin je ohrožen v zákoně buď vězením nebo pokutou, může prý soud uznati přímo na pokutu jen tehdy, jsou-li tu podmínky § 261 tr. zák. (§ 281 čís. 11 tr. ř.), nelze jí dáti za pravdu. Stížnost se mylně dovolává rozhodnutí bývalého nejvyššího soudu vídeňského čís. 4305 úřední sbírky, neboť toto rozhodnutí neuvedlo, jak tvrdí stěžovatel, že by bylo lze uznati na peněžitou pokutu při trestní sazbě vězení nebo peněžitého trestu jen, jsou-li tu podmínky § 261 tr. zák., naopak správně uznalo, že když jsou dány okolnosti zvláštního zřetele hodné (§ 261 tr. zák.), jež by při výlučné, trestní sazbě vězení odůvodňovaly přeměnu tohoto zákonného trestu v trest na penězích, má se v tom případě, že jest dána na výběr trestní sazba vězení nebo peněžité pokuty, uznati na peněžitou pokutu přímo a nikoli přeměnou vězení za použití § 261 tr. zák. Dovolané rozhodnutí týká se případu úplně obdobného, že veřejnému obžalobci nepříslušelo právo odvolání, jelikož byl trest peněžitý vyměřen v rámci stanovené trestní sazby, byť i na volbu dané, jak jest tomu i v souzeném případě.

Citace:

č. 4793. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1934, svazek/ročník 15, s. 411-412.