Čís. 4704.

Byl-li služební poměr odpovědného redaktora v době vyjití závadného čísla přerušen (suspensí), neodpovídá za zanedbání povinné péče ve smyslu § 6 tisk. nov. ani, opomenul-li o tom učiniti řádně a včas oznámení po rozumu § 10 odst. 2 tisk. zák.
(Rozh. ze dne 29. dubna 1933, Zm 1 39/33.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu trestního jako soudu kmetského v Praze ze dne 24. listopadu 1932, jímž byl stěžovatel uznán vinným přestupkem zanedbání povinné péče podle § 6 zák. ze dne 30. května 1924, čís. 124 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek a věc vrátil nalézacímu soudu, by ji v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl. Důvody:
Z uplatněných důvodů zmatečnosti podle § 281 čís. 9 a), 10 tr. ř. nelze upříti oprávnění námitce spadající pod onen důvod, že nebyla správně posouzena náležitost trestného činu podle § 6 tiskové novely z roku 1924, zda obžalovaný jako odpovědný redaktor periodického tiskopisu zanedbal takovou pozornost, při jejíž povinném použití nebyla by závadná zpráva pojata do tisku. K obhajobě obžalovaného, že jeho služební poměr jako odpovědného redaktora »Č. ž. listů« byl dne 7. ledna 1932 přerušen a že se proto nemohl již súčastniti redakce čísla ze dne 10. ledna 1932, v němž byl uveřejněn závadný článek, neboť mu bylo znemožněno, by funkci odpovědného redaktora nadále vykonával, postavil se kmetský soud na právní stanovisko, že závazek obžalovaného podle § 6 tiskové novely dbáti o obsah článku v periodickém tiskopisu uveřejného nepřestal a jeho trestní zodpovědnost s tohoto hlediska nezanikla proto, poněvadž jako odpovědný redaktor opomenul učiniti řádně a včas oznámení podle 2. odst. § 10 tiskového zákona o skončení své funkce odpovědného redaktora a že se tak nezbavil ručení za zanedbání povinné péče odpovědného redaktora. Tento právní názor nalézacího soudu je mylný. Zanedbáním povinnosti podle § 10 odst. 2 tisk. zákona spáchal obžalovaný samostatný trestný čin podle § 11 tisk. zákona; obsah této povinnosti jest zcela rozdílný od povinnosti, jejíž porušení jest předpokladem trestného činu ve smyslu § 6 tisk. nov. Tu se vyžaduje zanedbání takové pozornosti, při jejíž povinném užití by nebyla zpráva pojata do tisku, tudíž nikoliv zanedbání pořádkové povinnosti ve smyslu § 10 2. tisk. zák., nýbrž zanedbání povinné péče za obsah tiskopisu. Tuto povinnou péči má určitá osoba nikoliv jen a již proto, že byla v době vydání závadné tiskoviny jako odpovědný redaktor ve smyslu § 10 čís. 2 tisk. zák. oznámena tiskovým úřadům a na listě obsahujícím závadnou zprávu, v této funkci uvedena, nýbrž především na tom základě, že jí tato povinná péče byla k tomu oprávněným a za to zodpovědným (srov. §§ 10 a 11 tisk. zák.) vydavatelstvem listu svěřena a trvá v té době, ve které byla závadná zpráva do tisku pojata. V rozhodnutí nejv. soudu, uveřejněném ve sbírce pod čís. 3526, bylo blíže dovoděno, že i pro zodpovědnost odpovědného redaktora platí zásada ovládající trestní zákon, že zodpovědnost podle trestního zákona předpokládá zavinění pachatele. Hájí-li se v souzeném případě obžalovaný, že mu suspensí před vydáním závadného čísla bylo znemožněno, by při tom vykonával funkci odpovědného redaktora, třeba pro správné právní posouzení věci tuto okolnost zjistiti; neboť odsuzující výrok po odpadnutí důvodu nalézacího soudu, jenž nesprávně viděl zavinění v opomenutí oznámení podle § 10 2. tisk. zák., postrádá skutkového základu, čím obžalovaný — se zřetelem k jeho obhajobě — zanedbal takovou pozornost, při jejímž povinném užití nebyla by zpráva pojata do tisku. Ohled na případnou beztrestnost obžalovaného v příčině přestupku podle § 11 tisk. zák. následkem promlčení, jakož i zřetel k tomu, že snad soukromý obžalobce nebude moci pohnati za obsah závadného článku k odpovědnosti jinou osobu, nemůže míti vliv na posouzení trestní zodpovědnosti obžalovaného podle § 6 tisk. nov.

Citace:

č. 4704. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1934, svazek/ročník 15, s. 263-265.