Obchod fixní.

I. Pojem.
Obchod fixní jest zvláštní druh obchodní koupě, který se od obyčejné koupě liší tím, že stanoven jest určitý čas splnění. Obchod fixní předpokládá:
1. Slib, že bude plněno v určitý čas.
a) Vyhledává se tedy, aby pro dodání ustanoven byl určitý čas; jen t. zv. obchody na čas patří mezi fixní obchody; není tu tedy fixního obchodu, je-li plniti »ihned« (roz. nejv. s. sb., Adler a Cl. 866).
b) Tento čas musí býti zevrubně a pevně určen; to jest jen tehdy, jestliže den splnění nebo konec lhůty již předem je tak jasně a určitě ustanoven, že každý další výklad o tom nebo pochybnost úplně jsou vyloučeny. Tomu vyhovuje nejvíce určení času dnem kalendářním neb výrazem »uprostřed měsíce« (čl. 327 obch. z.), ale i obratem »průběhem 5 neděl« (roz. nejv. s. sb., Adler Cl. 792) »k dodání od 1. ledna do konce dubna, a to vždy do 10., 20. každého měsíce« (nej. roz. sb. Adler Cl. 1402); ani o pevném čase ani lhůtě dodací nelze mluviti, má-li býti plněno hned po dostavení se jisté události, která není závislá na určitém čase, nebo pro niž čas nebyl smluven; za pouhé přibližné určení času byl prohlášen výraz: »koncem listopadu« (roz. z 13. prosince 1892 č. 14 555, »Centralbl. f. jur. P.«, XI.. 303), naproti tomu neprávem »na podzim« a »přesně začátkem týdne« prohlášeno za pevné ustanovení času.
c) Musí býti slíbeno, že plněno bude v ustanovený čas; proto není tu obchod fixní tehdy, jestliže sice pro přeplavení jest ustanoven určitý termín, není-li však umluveno, že místo přepravy je zároveň místem plnění; za to však nutno uznati, že fixní obchod tu je, jestliže stanice přijímací jest spolu místem splnění, roz. sb. (Adler Cl. 1293).
2. Určitý čas splnění musí dle vůle stran býti podstatným kusem smlouvy. Zda strany vůli takovou měly, jest quaestio facti. Z pouhého ustanovení určitého termínu, bez dalších dodatků na tuto vůli nelze souditi (rozh. ze dne 30. listopadu 1892 č. 13 773, »Centralbl. f. jur. Pr.« XI., 599). Tato pohnutka vůle, záležející v tom, že strana má zájem na tom. aby plněno bylo právě v určitý čas, musí naopak zřejmě býti vyjádřena a může se jen tehdy o její skutečné jsoucnosti mluviti, jestliže strany tuto vůli projeví buď výslovně neb užitím určitých slov, jako »přesně, fixně, precisně« etc., nebo připojením doložky kasatorní neb poukázáním, resp. podřízením se stanovám a zvyklostem, upravujícím takovéto fixní dodávací termíny, neb lze-li na tuto vůli souditi dle § 863 o. o. z. resp. čl. 278 obch. z. z okolností případu, na př. z vlastností zboží, při dodávání bursovních effektů, neb jiných, značnému kolísání cen podrobených předmětů obchodu, jako je obilí, olej, líh atd.
II. Zvláštnosti obchodu fixního.
1. Nesplní-li kontrahent v čas, přísluší bedlivé straně druhé právo volby dle čl. 354 resp. 355 obch. z. Tato žádati může:
a) buď splnění a spolu i náhradu škody z obmeškání jeho vzešlé, nebo
b) náhradu plnění odmítnouti a pouze náhradu škody vzniklé nesplněním žádati, neb konečně
c) od smlouvy ustoupiti.
Strana bedlivá, která své právo odst. b neb c ku platnosti přivésti chce, není povinna (jako při ostatních obchodech) poskytnouti straně prodlévající lhůtu k dodatečnému plnění; naproti tomu právo pod a uvedené zachová si pod následky praekluse jen tehdá, jestliže straně druhé — bezodkladně po uplynutí lhůty dodávací oznámí, že trvá na tom, aby smlouva splněna byla. Na opožděné oznámení nelze bráti ohledu. Kdo na splnění smlouvy trvá, musí dokázati, že učinil toto prohlášení v čas.
Oznámením, že se na plnění trvá, jest však fixní obchod zbaven své zvláštní povahy; pak nelze při něm použíti již člu. 357 obch. z., nýbrž jen čl. 356 obch. z. a strana bedlivá jest v případě tomto oprávněna vykonati právo volby člu. 354 resp. 355, leč jen v mezích člu. 356 obch z.
2. Má-li zboží cenu tržní nebo bursovní, jest oprávněn prodatel bez předchozí vyhrůžky na účet kupce toto prodati; prodej musí však býti uskutečněn neprodleně po uplynutí lhůty dodávací, an by jinak nebyl pokládán za uskutečněný na účet kupce. O prodeji má býti kupec ihned vyrozuměn.
Nárok kupcův na náhradu škody dle čl. 357 odst. 3 obch. z. záleží v rozdílu mezi cenou kupní a cenou tržní nebo bursovní v čase a místě dlužného plnění (t. zv. abstraktní vyměřování škody). Tento rozdíl obsahuje vyrovnání škody, je to tedy zákonná fixace, určení výše škody. Může-li si tedy kupec zboží na trhu opatřiti, nelze jemu odvolávati se za příčinou odůvodnění vyšší výměry škody na to, že zboží dotyčné již dříve někomu třetímu, za cenu vyšší, než je trhová, prodal (roz. nejv. s. sb. »Adler Cl.« 359, 989. Více než tento rozdíl může požadovati jen tehdy, jestliže kryl svou potřebu zbožím za vyšší cenu a dokáže okolnosti, které prokazují, že ono krytí za tuto vyšší cenu bylo nezbytno, na př. pro veliké quantum zboží k dodání určeného, nebo poněvadž zboží nebylo po ruce nebo konečně krytí jeho potřeby za levnější cenu nebylo lze docíliti. Differenci jest však beze všeho a bezpodmínečně oprávněn požadovati, ať již potřebu svoji skutečně kryl nebo ne; liknavý prodavač nemůže tu namítati, že kupec vůbec žádné neb takové škody nedoznal (roz. nejv. s. sb. »Adler Cl.« č. 1204).
Za místo dlužného plnění platí místo dodání, nikoli místo splnění (roz. nejv. s. sb. »Adler Cl.« č. 359). Má-li zboží sice cenu tržní, ne však na tomto místě, tu jest rozhodným nejbližší místo, které vůbec pro disposici kupcovu ve příčině zboží jest rozhodným. Za základ položiti jest onu cenu tržní nebo bursovní, kterou má zboží v den dodání (roz. nejv. s. sb. »Adler a Cl.« č. 308).
3. Bedlivý kontrahent jest oprávněn promeškání dáti zjistiti na jeho náklad protestem.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Všeobecný slovník právní. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 615-617.