Lékaři obecní a obvodní.

Zdravotně policejní úkoly obce uvedené v §§ 3 a 4 zák. ze dne 30. dubna 1870 č. 68 ř. z. provádí tato svými vlastními orgány t. j. obecními neb obvodními lékaři (§ 1 zák. ze dne 23. února 1888 pro Čechy, týkající se organisace zdravotní služby v obci, § 1 zem. z. pro Moravu ze dne 10. února 1884 č. 28 z. z.). Lékaři ustanovení pouze pro jednu obec nazývají se lékaři obecními (městskými), naproti tomu slují lékaři pro více obcí společně ustanovení lékaři obvodními. Povinnosť obcí k ustanovení těchto orgánů veřejného zdravotnictví vyslovena jest v § 1 shora zmíněného zákona zemského pro Čechy. V Čechách a na Moravě mají města s vlastním statutem, jakož i obce čítající nejméně 6000 obyvatelů, povinnost ustanoviti nejméně jednoho obecního lékaře (§ 2 cit. zák. pro Čechy a Moravu). Obce v Čechách nemající vlastního statutu neb čítající méně než 6000 obyvatelů mohou vlastního lékaře ustanoviti jen tehdy, mají-li k tomu potřebné prostředky a nepřekáží-li toto ustanovení organisaci zdravotní služby v ostatních obcích okresu; na Moravě těchto obmezení není.
Svolení k ustanovení obecního neb obvodního lékaře udílí okresní zastupitelstvo, ve srozumění s politickým okresním úřadem. Toto usnesení okresního zastupitelstva má potřebí schválení zemského výboru ve srozumění s politickým úřadem zemským (§ 2 cit. zák. pro Čechy). Obvodní lékaře ustanovuje v Čechách okresní zastupitelstvo ve srozumění s politickým úřadem okresním pro ony obce, které vlastního lékaře neustanovily. Takové obce tvoří jakýsi celek t. j. zdravotní obvod, při jehož stanovení dlužno míti zření ku vzájemné vzdálenosti jednotlivých osad, poměrům komunikačním, sídlu lékařovu a j. Hranice obvodu zdravotního, sídlo obvodního lékaře atd. ustanovuje okresní zastupitelstvo, jehož veškerá usnesení tohoto směru musí býti schválena zemským výborem a zemským politickým úřadem (§ 3 cit. zák. pro Čechy). Pro dobu nepřítomnosti obecního neb obvodního lékaře učiní opatření starosta neb výbor obecní (§ 4 cit. zák. pro Čechy).
Podobné zásady ovládají zákonodárství i ostatních zemí na říšské radě zastoupených.
§ 5 zem. zák. pro Čechy uvádí jakožto podmínky ustanovení obecním neb obvodním lékařem:
1. rakouské státní občanství;
2. právo ku provozování lékařské prakse;
3. mravní bezúhonnost;
4. znalosť řeči i písma onoho po případě oněch zemských jazyků, kterým po případě kterými obyvatelstvo té které obce neb zdravotního obvodu mluví. Mezi uchazeči o místa tato mají doktoři veškerého lékařství přednost, z těchto pak ti, již složili zkoušku fysikátní a vykázati se mohou praksí v některé všeobecné nemocnici. Uchazeči o úřad obecního lékaře v městě s vlastním statutem musí vykázati odbytou zkoušku fysikátní.
Obvodní lékaře jmenuje v Čechách okresní zastupitelstvo (§ 6 al. 2 z. zák. pro Čechy), na Moravě shromáždění delegovaných (§ 8 al. 1 z. z. pro Moravu). Na Moravě totiž zastupuje obce v jeden zdravotní obvod spojené zvláštní shromáždění delegovaných, které tam ze svého středu vysýlá zastupitelstvo každé obce toho kterého zdravotního obvodu (§ 5 z. z. pro Moravu). Přispíváni zemský fond subvencí ku služnému obvodního lékaře, má shromáždění delegovaných pouze právo návrhu, který podává prostřednictvím politického okresního úřadu. V tomto případě děje se jmenování zemským výborem ve srozumění s místodržitelstvím. Podobně jmenuje obecního lékaře zemské subvence požívajícího zemský výbor ku návrhu obecního zastupitelstva (§ 8 zem. zák. pro Moravu).
Lékařové obecní postaveni jsou na roven trvale ustanoveným úředníkům obecním (§ 6 z. z. pro Čechy, § 13 z. z. pro Moravu). Přísahu skládají před obecním, po případě okresním starostou, ve městech s vlastním statutem před purkmistrem. Tito funkcionáři mají povinnost, osobu, která byla jmenována obecním, po případě okresním lékařem, oznámiti politickému okresnímu úřadu.
Služné obecního lékaře stanoví obecní zastupitelstvo a vyplácí je z obecní pokladny. Úřední příjmy lékařů obvodních pozůstávají ze služného, jehož výši stanoví okresní zastupitelstvo a z náhrady za služební cesty. Služné obecního neb obvodního lékaře v Čechách nesmí obnášeti méně než 400 zl. (§ 8 z. zák. pro Čechy), na Moravě 50 zl. na 1000 duší. Klesne-li hustota obyvatelstva na čtverečním myriametru pod 8000, obnáší minimum 400 zl. za jeden čtverečný myriametr. Náhrada nákladu spojeného se služebními cestami přísluší lékaři pro více obcí ustanovenému; není-li nic jiného smluveno, záleží tato náhrada v pevně ustanoveném obnose (paušálu), který však pod 20 zl. za každých 100 km2 klesnouti nesmí (§ 5 z. zák. pro Moravu).
Obecní a obvodní lékaři jsou stálými odbornými orgány s povahou veřejných úředníků a jsou povoláni ku spolupůsobení při provádění zdravotně policejních předpisů (§ 3 a 4 zák. ze dne 30. dubna 1870 č. 68 ř. z.). Služební povinnosti jejich upraveny jsou předpisy vydanými zemskou politickou správou (§ 10 z. z. pro Čechy; § 12 z. z. pro Moravu; nař. min. vnitra ze dne 28. ledna 1889 č. 22.643 a č. 6 z. z.; služební instrukce pro obecní a obvodní lékaře mimo města s vlastním statutem na zákl. § 10 zák. ze dne 23. února 1888 č. 9 z. z.).
Obecní po případě obvodní lékaři nemohou za plnění povinností ve veřejné službě zdravotní konaných žádali od stran žádné odměny. Po případě mají i povinnost veřejně očkovali za poplatek pevně ustanovený.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Lékaři obecní a obvodní. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 215-216.