Okresy školní.

I. Místní rozsah.
Školní okresy, které dříve byly totožny dle politické ústavy školské s církevními děkanstvími či okresními vikariáty, spadají nyní z pravidla v jedno s politickými okresy podle dotyčných zemských zákonů o dozoru nad školami (srv. čl. »Dozorci školní okresní«). Podle toho zahrnuje v sobě školní okres všecky školní obce, které leží v obvodu téhož politického okresu.
V Čechách rozhodným jest pro rozsah školského okresu též moment jazykový. Dle § 21 zákona o dozoru nad školstvím tvoří totiž tam, kde jsou školní obce náležející témuž politickému okresu různé řeči vyučovací, jeden okres buďto dva okresy školské, z nichž jeden skládá se ze všech německých a druhý ze všech českých obcí školních, anebo přidělí se nejbližšímu okresu školnímu se stejnou řečí ty obce, jež pro svůj skrovný počet zřízení zvláštního okresu školského nedopouštějí. Města se zvláštním statutem obecním tvoří zvláštní okresy školní, městské okresy školské, Okresy školní.
jichž zřízení v Čechách a v Tyrolsku za jistých podmínek (§ 22 zák. o dozoru n. škol. pro Čechy) nebo dle míry poměrů (§ 22 zák. škol. pro Tyroly) dovoleno býti může od zemské školní rady. Podle toho rozvrhují se školní okresy na zemské a městské.
II. Právní postavení.
1. Školní okresy tvoří ve všech zemích předem právní territoriální podklad pro úřady povolané ku státnímu dohledu a správě školství národního — okresních školních rad. Úchylku činí městské okresy školní tím, že při nich vykonává správu škol národních dotyčné zastupitelstvo obecní a jeho výkonné orgány, kdežto dohled přísluší městské okresní školní radě. (Bližší viz ve čl. Rada školní okresní.)
2. Další právní postavení náleží školním okresům jako konkurenčním činitelům pro uhražování a opatřování výdajů jim přikázaných. V § 62 říš. zák. o škol. nár. ze dne 14. května 1869 č. 62 ř. z. stanoví se přispívání školních okresů na náklad škol obecných jako povinnost fakultativní a přenechává se upravení v té příčině zákonodárství zemskému. Jako činitelé konkurenční jeví se okresy školní v Čechách, Haliči, Gorici a Gradišce, Krajině, Dolních Rakousích a Štýrsku. Konkurenční povinnost jest v těchto zemích různě upravena. Nejdále sáhá povinnost ta v Gorici a Gradišce, kde dle § 38 zem. zák. ze dne 6. května 1870 č. 30 z. z. zřízení a vydržování nutných škol národních tvoří společnou záležitost každého okresu školního. Dle toho uhražovati musí každý školní okres jak všechny věcné náklady (zřízení a vydržování školních budov, nájem, topení, osvětlování a čistění místností školních atd.), tak i t. zv. náklady dotační. Těmito rozuměti jest služné učitelstva, náklady na učebné pomůcky, dotaci pro okresní knihovnu učitelskou a knihovnu školní, výlohy spojené s odbýváním konferencí učitelů z okresu počítaje k tomu náhradu cestovného členům a denní plat i náhradu cestovného pro delegáty okresních konferencí na konference zemské. V Čechách (§ 15 zem. zák. ze dne 24. února 1873 č. 16 z. z.) a v Dolních Rakousích (§§ 37 a 38 zem. zák. ze dne 5. srpna 1870 č. 34 z. z.) uhražuje školní okres všechny shora uvedené potřeby dotační, k čemuž přistupuje v Dolních Rakousích dle § 11 zák. zem. ze dne 2. května 1894 č. 34 z. z. aequivalent školného na místě školného zavedený jakožto další dávka školního okresu. V Krajině zapravují školní okresy až na služné učitelstva, které se uhražuje z fondu škol normálních, všechny ostatní potřeby dotační škol obecných, dále všechny výlohy na zřízení a potřeby škol měšťanských (§ 44 zem. zák. ze dne 24. dubna 1873 č. 21 z. z. a čl. 9 zem. zák. ze dne 19. prosince 1874 č. 37 z. z.).
V Haliči (zem. zák. ze dne 24. dubna 1894 č. 49 z. z.) a ve Štýrsku (zem. zák. ze dne 5. června 1876 č. 24 z. z.) přispívají školní okresy určitými přirážkami k zemskému fondu školnímu, z něhož hradí se potřeby dotační.
3. Školní okresy jsou oprávněny i povinny vypsati na veškery přímé daně okresu i se státními přirážkami zvláštní dávky, t. zv. okresní školní přirážky, kteréž se vybírají v okresích městských škol stejně jako jiné obecní dávky, v zemských okresích školních současně s přirážkou k daním přímým na zemské potřeby. Tomu ovšem tak není, stačí-li k uhražování výdajů školních okresů vlastní jich příjmy z jakýchkoli umluvených nebo nadačních dávek nebo odkazů a darů okresu věnovaných a v Čechách příjmy z úhrnného platu školního. Výše dávek školních okresů jest v některých zemích pevně stanovena a to v Čechách a v Krajině až do 10 %, v Dolních Rakousích do 8 % resp. s připočtením okresní dávky za aequivalent školného 28 %, v Haliči a Štýrsku za přirážky odváděné k zemskému fondu školnímu do 3 % resp. 7 % veškerých přímých daní i se státními přirážkami. V Gorici a Gradišce není v zem. zákoně ze dne 6. května 1870 č. 30 z. z. (§ 55) stanovena určitá výše daně okresní. Potřeba školního okresu dávkami školního okresu neuhražená zapravuje se v Čechách a v Dolních Rakousích z prostředků zemských; v Krajině potřebí jest zákona zemského ku vyšší dávce školních okresů. Dávky ty odvádějí se jako ostatní příjmy školních okresů v Čechách, Istrii, Krajině a Dolních Rakousích do okresní pokladny školní při každém okresu zřízené, v Haliči a Štýrsku do zemského fondu školního, jelikož tam zrušeny byly dříve zmíněnými zákony o konkurenci školní okresní školní pokladny původně stávající. Při městských okresích školních nese obec školní okres tvořící ony výdaje, které uvaleny jsou jinak na zemské školní okresy, a zvláště ohledně Čech podotknouti sluší, že dle § 32 zem. zák. ze dne 24. února 1873 č. 16 z. z. městské školní okresy nemají nároků na příspěvky z prostředků zemských a že tudíž uhražovati musí samy veškeré výlohy na školství národní. Také městský školní okres vídeňský musí sám obstarávati bez přispění země všechny náklady se školstvím národním spojené.

Citace:

Okresy školní. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 787-789.