Ohledání soudní (v řízení trestním).

I. Pojem.
Soudní ohledání v řízení trestním jest onen úkon procesný, jímž soudce ve formě zákonem předepsané snaží se vlastním smyslovým pozorováním přesvědčiti se o existenci nebo neexistenci určitých okolností pro rozhodnutí trestní věci důležitých. Ohledání má místo nejenom tenkráte, když trestný čin zanechal stopy na místě nebo osobě (§ 98 tr. ř.), nýbrž i ve všech jiných případech, kde soudce by mohl smyslovým pozorováním seznati okolnosť pro vyšetřování rozhodnou (§ 116 tr. ř.).
II. Předmětem ohledání mohou býti osoby i věci, a každý jest povinen, objeví-li se toho potřeba, dovoliti ohledání své osoby. (Také něm. ř. soud vyslovil se v tomto smyslu ve svém roz. ze dne 11. června 1886, sv. XIV. č. 48, ačkoli něm. ř. tr., podobně jako rakouský, otázku tuto přímým předpisem nerozřešil.) Proti vzpírajícím se mají místo donucovací prostředky, jichž možno užíti proti svědkům (§ 160 tr. ř.).
III. V přípravném řízení (v přípravném vyhledávání a vyšetřování) o zločinech a přečinech může ohledání předsevzíti z pravidla toliko vyšetřující soudce, výjimečně soudy okresní v průběhu přípravného vyhledávání, je-li nebezpečí v prodlení (§ 89 odst. 2 tr. ř.). Též úřadů bezpečnosti může státní zástupce užíti k předsevzetí ohledání, avšak jen tenkráte, není-li přítomna soudní osoba k tomuto úřednímu výkonu povolaná a jeví-li se nutnosť okamžitého zakročení; avšak protokolu o tom sepsaného lze pod zmatečností jako průvodního prostředku užíti jen tehda, když byl neprodleně sdělen vyšetřujícímu soudci, který má jeho formu a úplnosť zkoušeti a po případě naříditi opakování nebo doplnění ohledání (§ 88 odst. tr. ř.). K ohledání předsevzatému v přípravném řízení dlužno přibrati dva soudní svědky (v řízení před okresními soudy o přestupcích soudních svědků třeba není, § 452 č. 3 tr. ř.), a jeví-li se to účelným k uznání předmětů nebo k nabytí vysvětlení též obviněného (§ 116 tr. ř.) Žalobce jest oprávněn ohledání býti přítomen a dávati při něm návrhy; má tudíž, ač není-li nebezpečí v prodlení, býti předem zpraven o předsevzetí ohledání (§ 97, odst. 2 tr. ř.). Také obhájci nemůže býti odepřeno účastenství při ohledání (§ 45 tr. ř.); byl-li obhájce již zřízen, má býti o jeho předsevzetí zpraven, ač není-li zvláštních důvodů proti tomu anebo nebezpečí v prodlení (§ 116 tr. ř.).
Zvláštní péči sluší věnovati sepsání protokolu o předsevzatém ohledání, jelikož opětné ohledání při hlavním přelíčení jest z pravidla již nemožné. Protokol musí býti tudíž tak sepsán, aby poskytoval úplného a věrného názoru na dotyčný předmět. K tomuto účelu dlužno připojiti k němu, je-li toho třeba, kresby, plány nebo nákresy; míra, váha, velikosť a místní poměry musí býti označeny dle určitých a nepochybných měřítek (§ 117 tr. ř.). O ohledání v případě úmrtí srv. »Ohledání a pytva mrtvol.«
IV. Výjimečně může se vyskytnouti i při hlavním přelíčení nutnosť ohledání; toto může býti předsevzato buď sborovým soudem samým, a mají pak k němu býti přibráni žalobce i obžalovaný, resp. též jeho obhájce, nebo může předseda ustanoviti k tomu přísedícího soudu, který pak o tom má zprávu podati (§ 254, odst. 3 tr. ř.).

Citace:

Ohledání soudní (v řízení trestním). Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 764-765.