Listiny právní (v právu poplatkovém).

Listinou právní ve smyslu práva poplatkového rozuměti sluší listinu, která určena jest k tomu, aby proti vydateli tvořila důkaz o tom, co z obsahu jejího jest právně závažným. Rozhodnou náležitostí pojmu listiny právní jest, aby dle úmyslu vydatelova určena byla sloužiti za důkaz o skutečnosti právní. Nelze tudíž pokládati za listiny právní soukromé zápisky, písemná sdělení, vysvědčení atd. Dále vyhledává § 1 popl. z., aby se jednalo o platné jednání soukromoprávní t. j. jednání, kterým dle práva občanského právo založiti, převésti, upevniti nebo zrušiti lze. Aby však každá listina právní obsahovati musila jednání právní, se nevyhledává, nýbrž stačí, je-li účelem listiny, aby byla důkazem proti vydateli po případě plnomocníku jeho (§ 1, A, 3 popl. z., p. s 101, II. popl. z.).
Lze tedy rozeznávati:
1. Listiny právní o jednáních soukromoprávních.
2. Listiny právní obsahující jinaké skutečnosti právně závažné.
Listiny prvého druhu podléhají dílem poplatku stálému, dílem poplatku stupnicovému; stálému poplatku jmenovitě tehdá, nedá-li se plnění oceniti, nebo ruší-li se práva a závazky, které jsou necenitelny (p. s. 101 I. В popl. z.). Listiny druhé kategorie nepodléhají nikdy poplatku stupnicovému, nýbrž jen poplatku stálému (p. s. 101 II. b popl. z.). Dokáže-li strana, že právní jednání, k jehož důkazu listina právní určena jest, jest neplatné, pomíjí poplatnost listiny, takže poplatek se z ní nepředepíše, a byl-li zaplacen, vrátí se. Neboť, nepozůstává-li tu vůbec právní jednání, není tu též důkazu o něm, který jest podstatnou náležitostí pojmu listin právních Listiny notářské. — Lístky honební.
pod č. 1. uvedených (p. s. 101 II. b. popl. z.). Rovněž nejsou poplatnými listiny právní, které zřídily osoby spící, šílené, opilé nebo které byly zřízeny následkem fysického donucení, neboť v případech těchto nelze vůbec pro nedostatek vůle dotyčných osob mluviti o právním jednání. To platí též o listinách padělaných, ježto padělatel nezřizuje listinu v úmyslu, aby byla tato důkazem proti němu. Naříkatelnost a nežalovatelnost právního jednání poplatnosti listiny se nedotýká.
Listina právní stává se teprve tehdy poplatnou, když byla vydatelem
podepsána a je-li více vydatelů, když aspoň jeden z nich listinu podepsal
(§ 22 popl. z., p. s. 49 popl. z., nál. spr. s. dv. sb. »Budwinski« č. 6644 z r. 1892, č. 6881 z r. 1892 a č. 7344 z r. 1893). Připojení podpisu
na počátku listiny nelze pokládati za »podpis« a rovněž ne přitisknutí
razítka.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Listiny právní (v právu poplatkovém). Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 265-266.