Čís. 2854.

»Výkonem úřadu (služby)« ve smyslu §§ 81, 312 tr. zák. nejsou jedině úkony povahy vrchnostenské, nýbrž veškeré úkony, jichž jest třeba k řádnému plnění úkolů (povinností a práv), tomu kterému veřejnému činiteli přímo zákonem anebo povahou úřadu (nebo služby), v němž byl jiným činitelem ustanoven, uložených aneb přikázaných; spadá sem i spolupůsobení zástupce obce při odprodeji části obecního jmění (při pořizování dílčího plánu).
(Rozh. ze dne 28. července 1927, Zm I 160/27.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. ledna 1927, pokud jím obžalovaný nebyl uznán vinným zločinem veřejného násilí podle §u 81 tr. zák. a pokud byl podle §u 259 čís. 3 tr. ř. sproštěn z obžaloby pro přestupek podle §u 312 tr. zák., zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu jako zmatečný a věc vrátil témuž nalézacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl, mimo jiné z těchto
důvodů:
V právu jest stížnost veřejného obžalobce, napadající právní názor rozhodovacích důvodů, že svědek M. nepožíval zvláštní ochrany §§ 81 a 312 tr. zák., protože prý v tom, že svědek jako zástupce obce ukázal zeměměřiči T-ovi meze pozemku obcí Františku P-ovi prodaného, by nebyl mezi stranami o hranice spor, šlo o čistě soukromoprávní věc mezi kupitelem a prodávajícím a nebylo tu veřejného zájmu, který měl M. zastupovati nebo hájiti. Ustanovení §u 81 (312) tr. zák. nemluví jen o vykonáváni vrchnostenských příkazů, nýbrž i povšechně o vykonávání úřadu (služby) osob v §u 68 jmenovaných, tudíž obzvláště i úředníků, vyslanců, zřízenců a služebníků obecního úřadu. Výkonem úřadu (služby) nejsou jedině úkony povahy vrchnostenské, t. j. úkony, kterými se projevuje nařizovací a přikazovací moc veřejného činitele, nýbrž veškeré úkony, jichž jest třeba k řádnému plnění úkolů (povinností a práv), tomu kterému veřejnému činiteli přímo zákonem anebo povahou úřadu (nebo služby), v němž byl jiným činitelem ustanoven, uložených anebo přikázaných. Rozsah zvláštní ochrany §§ 81, 312 tr. zák. jest dán rozsahem působnosti dotčeného úřadu (služby), aniž záleží na tom, zda jde v jednotlivém úkonu úředníka (zřízence) o věc již svou povšechnou povahou veřejnoprávní, či o věc podle povšechné povahy své jinak soukromoprávní. Obor působnosti zákonných zástupců místních obcí, těchto takřka samým zákonem ustanovených úředníků místních obcí, dlužno zásadně vymeziti souladně s působností obcí samotných. Částí této působnosti jest podle čl. V. zákona ze dne 5. března 1862, čís. 18 ř. zák. a § 28 obecního zřízení pro Čechy ze dne 16. dubna 1864, čís. 7 z. zák. správa jmění místní obce. Do správy jmění spadá též odprodej jeho části a v důsledku toho i jakékoliv opatření, jehož jest z příčiny takového odprodeje třeba za účelem, by odprodej byl řádně připraven, vůbec uskutečněn a zejména uskutečněn bez újmy obce, tudíž obzvláště i spolupůsobení obce při pořizování dílčího plánu, bez něhož nelze odprodej provésti v pozemkové knize, nebo plánu, kterým se odprodaný pozemek přesně označuje, by se zabránilo pochybnostem a sporům o tom, co vlastně a v jakém rozsahu se prodává nebo prodalo. Samozřejmě i spolupůsobení obce při takových opatřeních, která jsou jako přípravy nebo důsledky odprodeje obecního majetku částí správy jmění obce, nemůže se díti jinak než fysickými osobami, v zastoupení obce jednajícími, orgány obce, jimiž jsou kromě obecního výboru starosta, jeho náměstek a obecní starší. Proto příčí se správnému výkladu zákona, vyloučil-li soud svědka M-a, náměstka starosty obce, o niž jde, zásadně ze zvláštní ochrany §§ 81, 312 tr. zák. z povšechného důvodu, že šlo v úkolu, v jehož plnění se stal předmětem souzených skutků, o soukromoprávní věc mezi kupitelem obecního pozemku a prodávající obcí; i taková koupě (prodej) dotýká se zájmu veřejného, t. j. zájmu širšího kruhu obecenstva. Jinakých příčin, z nichž by bylo svědku M-ovi ochranu §§ 81, 312 tr. zák. odepříti, rozsudek neuvádí a zejména nezjišťuje skutečností, poukazujících k tomu, že M. nebyl k zastoupení obce povolán. Skutkové předpoklady, z nichž vývody obžalovaného odvozují nedostatek takového povolání M-ova — že nebylo ještě o prodeji pozemku rozhodnuto obecním zastupitelstvem, že M. neměl k intervenci při vyměřování příkazu ani obecního zastupitelstva ani starosty a že starosta nebyl zaneprázdněn, — nejsou v napadeném rozsudku zjištěny a nejsou ani v souladu s výsledky hlavního přelíčení; obzvláště uvádí četnická zpráva, že byl M. určen, by byl jako zástupce obce přítomen při vyměřování, o které jde, a podle výpovědi T-ovy řekl M. obžalovanému, že tu nedělá nic jiného, než na čem se obec usnesla. Onen názor nalézacího soudu o rozsahu veřejného úřadu orgánů místních obcí jest tedy jediným důvodem toho, že napadený rozsudek uvažoval o souzených skutcích s hlediska jiných zákonných ustanovení, než kterých se dovolával a dovolává obžalobce, a činí, jelikož jest ve své povšechnosti nesprávným, rozsudek zmatečným podle §u 281 čís. 10 tr. ř. Pro dolíčený zmatek bylo rozsudek v celém rozsahu zrušiti. Ve věci samé nebylo lze rozhodnouti. Neboť dosavadní skutková zjištění rozsudku nejsou takového rázu, by mohla býti podkladem výroku o zločinu podle §u 81 a přestupku §u 312 tr. zák. Obzvláště nejsou zjištěny skutečnosti, jichž jest třeba pro závěr, zda M. objektivně vykonával svou přítomností na místě činu úřad náměstka obecního starosty, zda tedy v souzeném případě vystupoval jako veřejná osoba úřední, obstarávající veřejnou záležitost ve smyslu shora vyloženém; či snad jen jako osoba přezvědná; není ani zjištěn, ani popřen zlý úmysl v §u 81 tr. zák. předpokládaný, a není zejména ani zjištěno ani vyloučeno vědomí obžalovaného, že M. byl v době souzených skutků u výkonu onoho úřadu. Bylo proto věc vrátiti nalézacímu soudu k opětnému projednání a rozhodnutí.

Citace:

č. 2854. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 558-560.