Čís. 2844.Rodiče zletilého obžalovaného nemohou za něho podati zmateční stížnost, vzdal-li se jí obžalovaný. Lhostejno, zda obžalovaný napotom souhlasil s tím, by byla zmateční stížnost rodiči podána, a zda protokolování vzdání se stalo v nepřítomnosti obhájce. (Rozh. ze dne 4. července 1927, Zm II 280/27.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání stížnost rodičů obžalovaných do usnesení krajského soudu v Moravské Ostravě ze dne 5. června 1927, jímž byla odmítnuta jejich zmateční stížnost do rozsudku krajského jakožto porotního soudu v Moravské Ostravě ze dne 28. května 1927, pokud jím byli obžalovaní uznání vinnými zločinem krádeže podle §§ 171, 173, 174 II. a) tr. zák., mimo jiné z těchto důvodů: Stížnosti rodičů obžalovaných do usnesení, jímž byla stěžovateli ohlášená zmateční stížnost ve smyslů §u 1 čís. 1 novely k trestnímu řádu odmítnuta, nelze přiznati úspěch. Podle §u 282 tr. ř. nemůže rodiči obžalovaného, je-li tento zletilý, podána býti zmateční stížnost proti jeho vůli, tedy může býti podána pouze tehda, když obžalovaný s podáním zmateční stížnosti souhlasí. Jak ze spisů vysvítá, prohlásili však obžalovaní, kteří oba jsou zletilí, podle úředního hlášení ředitele věznice, že nastupují trest, a odebral se na to předseda porotního soudu sám do věznice a sepsal s nimi protokol, podle něhož prohlásili, že nepodávají zmateční stížnosti do rozsudku porotního soudu a tohoto opravného prostředku se vzdávají; že nastupují trest a ohlašují toliko odvolání co do výše trestu. Podle tohoto stavu věci, o jehož správnosti nelze pochybovati, vzdají se obžalovaní jasně a výslovně opravného prostředku zmateční stížnosti a jest toto přesně prohlášené vzdání se závazným a obžalovanými ne odvolatelným. V důsledcích toho je pak i nemožným dodatečný souhlas obžalovaných s tím, by jejich rodiče v jejich prospěch podali zmateční stížnost, a rovná se udělení takovéhoto souhlasu v podstatě pouze nedovolenému odvolání původního jejich vzdání se opravného prostředku zmateční stížnosti. Na tomto stavu nemění se nic tím, že se ono protokolární vzdání stalo v nepřítomnosti obhájce, neboť není zákonného ustanovení, podle něhož by k onomu vzdání se bylo potřebí, by obhájce byl přibrán.