Čís. 2707.

K pojmu »lsti« (§ 197 tr. zák.) se nevyžaduje, by k docílení oklamání byla vynaložena zvláštní námaha a zvláštní úskočnost nebo záludnost; stačí již pouhé nepravdivé udání, jehož nepravdivost nelze na první pohled a bez předchozího pátráni poznati a jež je způsobilé, vyvolati nesprávnou představu a vzbuditi víru v pravdivost u oklamané osoby.
Podvodný prodej losů na splátky (tvrzením, že se další splátky kromě prvé platiti nebudou).
(Rozh. ze dne 19. března 1927, Zm II 395/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaných do rozsudku krajského soudu v Jihlavě ze dne 8. července 1926, jímž byli stěžovatelé uznáni vinnými zločinem podvodu podle §§ 197, 200 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Podle čís. 9 a) §u 281 tr. ř. namítá stížnost, že skutková podstata zločinu podvodů není proto dána, poněvadž prý manželé H. měli dosti příležitosti a možnosti o pravém stavu věci se přesvědčiti, zvláště když se mohli z prospektu, jejž obžalovaní měli sebou, dostatečně o podmínkách koupě losů poučiti, takže nelze mluviti o tom, že byli uvedeni v omyl. Lstivé předstírání musí prý býti způsobilým uvésti poškozeného v omyl; tolik však prý musí člověk s normálním rozumem věděti, že s každým losem nemůže býti spojena výhra a že se dostane nanejvýš zpět po letech zaplacené nominale. Stížnosti nelze přisvědčiti. Rozsudková zjištění neskytají opory pro předpoklad, že manželé H. měli dosti příležitosti a možnosti, přesvědčiti se o pravém stavu věci. Námitka stížnosti, že poškození mohli se zejména poučiti o podmínkách koupě losů z prospektu, jejž obžalovaní měli sebou, neobstojí. Neboť, i kdyby si byli prospekt přečetli, nevylučovalo by to ještě, že přes to údajům obžalovaných uvěřili, zvláště když rozsudek o nich zjišťuje, že jsou to prostí venkované, jež usilovným přesvědčováním a výmluvností, jak to právě učinili obžalovaní, lze při jejich neznalosti způsobu slosování losů uvésti v omyl o možnostech výhry. Stížnost zapomíná dále, že k pojmu lsti se nevyžaduje, by k docílení oklamání byla vynaložena zvláštní námaha a zvláštní úskočnost nebo záludnost, že lstí je naopak již pouhé nepravdivé udání, jakmile nelze nepravdivost jeho na první pohled a bez předchozího pátrání poznati, a jež je způsobilé, vyvolati nesprávnou představu a vzbuditi víru v pravdivost u oklamané osoby. Tomu tak bylo v souzeném případě u manželů H. vzhledem k tomu, co o nich soud zjišťuje. O způsobilosti jednání obžalovaných uvésti v omyl, lze pak tím méně pochybovati, když manželé H. byli skutečně v omyl uvedeni, uvěřivše tvrzení obžalovaných, že dalších splátek kromě prvé platiti nebudou. Nezpůsobilým prostředkem ku přivodění protiprávního výsledku byl by jen takový, který absolutně, to jest za žádných okolností by se k oklamání nehodil. To však o jednání obžalovaných tvrditi nelze, když mělo skutečně v zápětí oklamání, to jest uvedení v omyl a poškození oklamaných. K způsobilosti k oklamání stačí povšechná možnost oklamání a škody.

Citace:

č. 2707. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 237-238.