Čís. 2752.

Zločinu braní darů ve věcech úředních (§ 104 tr. zák.) může se dopustiti nejen úředník, který v té které veřejné záležitosti rozhoduje bezprostředně, nýbrž také ten, jenž rozhodnutí věcně připravuje nebo při něm spolupůsobí, třebas jen vyšetřováním a připravováním podkladů, potřebných k takovému rozhodnutí; vyžaduje se, by tu byla účast při vyřizování veřejné záležitosti nebo při výkonu jejího vyřízení.
Dobrozdání vyžádané podle jednotlivých předpisů živnostenského řádu okresním politickým úřadem od obce (obecního zastupitelstva) nemůže sice býti nahraženo vyjádřením starosty samotného, týž však bere účast ve smyslu § 104 tr. zák. při vyřizování oné věci, předsedaje schůzi obecního zastupitelstva, ve které se o ní jedná a hlasuje.
(Rozh. ze dne 23. dubna 1927, Zm II 409/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Uherském Hradišti ze dne 1. září 1926, jímž byl stěžovatel uznán viným zločinem utrhání na cti podle §u 209 tr. zák. a přestupkem podle §u 3 zákona o maření exekuce ze dne 25. května 1883, čís. 78 ř. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Rozsudkový výrok, pokud jím bylo skutkové podstatě zločinu utrhání na cti podřaděno udání (obvinění) Štěpána M-a obžalovaným pro vymýšlený naň zločin zneužití moci úřední, napadá zmateční stížnost námitkou, uplatňovanou s hlediska důvodu zmatečnosti čís. 9 a) §u 281 tr. ř., že dobrozdání o potřebě nového hostince dává při udělování hostinské koncese vzhledem k ustanovení §u 18 odst. čtvrtý živn. ř. obec, nikoli obecní starosta, že tedy starostovi obce nepřísluší v těchto případech vůbec žádné rozhodování o veřejných záležitostech ve smyslu §u 104 tr. zák. Námitce nelze přiznati oprávnění. Tím, že v §u 104 tr. zák. je před slovy »rozhodování o veřejných záležitostech« použito předložky »při« dává se na jevo, že zločinu braní darů ve věcech úředních může se dopustiti nejen úředník, který o té které veřejné věci rozhoduje bezprostředně, nýbrž také ten, jenž rozhodnutí věcně připravuje nebo při něm spolupůsobí, třebas jen vyšetřováním a připravováním podkladů, potřebných k takovému rozhodnutí. Podstatným předpokladem je vždy, by tu byla účast při vyřizování veřejné záležitosti (nebo při výkonu jejího vyřízení). V souzeném případě neponechal ani soud nepovšimnutou okolnost, na kterou poukazuje zmateční stížnost, v rozsudkových důvodech je naopak zaznamenán svědecký údaj obecního starosty Štěpána M-a, podle něhož bylo k rozhodnutí, zda má se žádost o koncesi doporučiti, vždy nutným usnesení patnácti členného obecního zastupitelstva. Podle § 37 zákona ze dne 15. března 1864, čís. 4 z. zák. pro Markrabství Moravské (obecního řádu moravského) jest ovšem obecní zastupitelstvo povinno dávati dobrá zdání, jichž si vyžádá politický úřad okresní a je nepochybno, že o takovéto dobrozdání jde také v případě, v němž se §em 18 odst. čtvrtý živn. řádu ukládá živnostenskému úřadu, by prve, než propůjčí koncesi pro některé z oprávnění uvedených v §u 16 (živnost hostinskou a výčepnickou), vyslechl obec, ve které má býti stanoviště živnosti. Dobrozdání, vyžádané podle jednotlivých předpisů živnost, řádu okresním úřadem politickým od obce (obecního zastupitelstva) nemohou arci býti nahražena vyjádřením starosty samotného (nález býv. nejv. spr. soudu ve Vídni ze dne 5. února 1912, čís. 625, Budw. č. 8709 A k §u 51 odst. třetí živn. ř.), nýbrž je nezbytno, by se na dobrozdání, které má býti podáno, usneslo obecní zastupitelstvo za šetření příslušných předpisů obecního řádu, zejména §§ů 41 a násl. obecního řádu moravského. Podle §u 44 ob. řádu mor. přísluší však představenému obce (obecnímu starostovi) a jen, zašlo-li by ho něco, jeho náměstkovi, předsedati v zastupitelstvu tak, že, nepředsedal-li by v něm, je sezení neplatné. Předsedajícímu přísluší podle druhého odstavce téhož předpisu nejen započíti a skončiti sezení, nýbrž i říditi jednání a dbáti o pořádek. Nehledě tudíž k tomu, že starosta obce může u výkonu těchto svých práv a povinností uplatniti ve větší míře než ostatní členové zastupitelstva svůj vliv i na věcnou stránku usnesení, stačí s hlediska shora nastíněného právního názoru souhrn oněch práv a povinností, přikázaných mu k výkonu v sezeních obecního zastupitelstva, již po stránce formální, by bylo lze o něm říci, že bral účast pří vyřizování záležitosti, která byla v konkrétním případě předmětem jednání a usnesení obecního zastupitelstva. Zvlášť významnou stává se tato jeho účast v případech, ve kterých jsou hlasy přítomných členů zastupitelstva stejně rozděleny a v nichž předsedající rozhoduje svým. hlasem podle §u 45 druhý odst. obec. řádu mor. Právem dospěl tudíž soud i v souzeném případě k závěru, že obžalovaný udal pokud se týče obvinil obecního starostu Štěpána M-a u vrchnosti i pro vymýšlený naň zločin zneužití úřední moci, totiž pro zločin braní darů ve věcech úředních ve smyslu §u 104 tr. zák., při čemž přichází v úvahu pachatelství tohoto zločinu při rozhodování o veřejných záležitostech.

Citace:

č. 2752. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 337-339.