Čís. 2955.


Kvalifikace podle § 176 II a) tr. zák. předpokládá, že byly na obžalovaném před spácháním souzeného činu dva tresty pro krádež (alespoň částečně) vykonány.
(Rozh. ze dne 5. listopadu 1927, Zm I 260/27.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného Jana P-y do rozsudku krajského soudu v Kutné Hoře ze dne 14. března 1927, jímž byl kromě jiných i stěžovatel uznán vinným zločinem nedokonané krádeže podle §§ 8, 171, 173, 174 II a), 175 II a), 176 II a) tr. zák., pokud napadla rozsudkový výrok, jímž byl čin tohoto obžalovaného kvalifikován též podle § 176 II a) tr. zák., zrušil napadený rozsudek v tomto výroku a v důsledku toho také ve výroku o trestu ohledně tohoto obžalovaného a ve výrocích s tím souvisejících, a věc vrátil soudu prvé stolice, by ji v rozsahu zrušení znova projednal a rozsoudil. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Dovolávajíc se důvodu zmatečnosti podle § 281, čís. 10 tr. ř. namítá stížnost obžalovaného Jana P-y, že napadený rozsudek podřadil čin tohoto obžalovaného neprávem také pod ustanovení § 176 II a) tr. zák. Při tom vytýká rozsudku, vycházejíc zřejmě jen ze sdělení úřadu rejstříku trestů, podle něhož jsou v rejstříku trestu zaznamenány dva tresty uložené obžalovanému Janu P-ovi pro krádež (přestupek podle § 460 tr. zák.), z nichž první, trest vyslovený rozsudkem okresního soudu v Uhl. Janovicích ze dne 20. února 1924, byl uložen podmínečně, že přehlíží posléze uvedenou skutečnost jakož i další skutečnost, že se obžalovaný v době zkušební osvědčil. Nalézací soud uvádí sice ve vlastním výroku rozsudku, že obžalovaný P. byl již dvakrát pro krádež potrestán, praví však v tomto směru v rozhodovacích důvodech pouze, že u obžalovaného P-y je dána také kvalifikace podle § 176 II a) tr. zák., aniž zjišťuje, že tento obžalovaný byl před spácháním činu za vinu mu kladeného skutečně dvakrát pro krádež potrestán, t. j. že byly na něm před spácháním činu, jímž byl napadeným rozsudkem uznán vinným, dva tresty pro krádež (alespoň částečně) vykonány. Tento nedostatek skutkového zjištění, opodstatňujícího kvalifikaci podle § 176 II a) tr. zák., činí rozsudek v tomto směru zmatečným po rozumu § 281, čís. 10 tr. ř. K otázce, zda může uplatňování tohoto zmatku přivoditi rozhodnutí pro obžalovaného P-u příznivější, dlužno přisvědčiti, neboť není vyloučeno, že by nalézací soud, jenž pokládá u tohoto obžalovaného několikerou kvalifikaci zločinu za okolnost přitěžující, byl tomuto obžalovanému vyměřil mírnější trest, kdyby byl u něho vyloučil kvalifikaci podle § 176 II a) tr. zák.
Citace:
č. 2955. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 808-809.