Čís. 2953.

Stížnost podle § 2 odst. druhý nov. čís. 3/78 jest opožděna, byla-li podána přímo u Nejvyššího soudu, odkudž došla soudu prvé stolice až po uplynutí třídenní lhůty.
(Rozh. ze dne 3. listopadu 1927, Zm II 335/27.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v neveřejném zasedání stížnost obžalovaného do usnesení zemského jakožto nalézacího soudu v Brně ze dne 2. července 1927, jímž byla zamítnuta jeho zmateční stížnost do rozsudku téhož soudu ze dne 21. dubna 1927, jímž byl obžalovaný uznán vinným zločinem dílem dokonaného, dílem nedokonaného podvodu ve smyslu §§ 8, 197, 200, 203 tr. zák. a §§ 379 a 380 tr. zák. dříve uherského.
Důvody:
Stížnost do usnesení sborového soudu prvé stolice, jímž byla zamítnuta zmateční stížnost obžalovaného podle § 1 čís. 2 novely k tr. ř., jest podati do tří dnů po sdělení usnesení u sborového soudu prvé stolice. Ježto však stěžovatel tak neučinil, nýbrž stížnost zaslal přímo Nejvyššímu soudu, odkud došla zemského trestního soudu v Brně jakožto příslušného soudu podle § 2 odst. druhý nov. k tr. ř. dne 22. července 1927, tudíž dávno po uplynutí oné nepřekročitelné a neprodlužitelné třídenní lhůty, jež končila, počítajíc ode dne doručení zamítavého usnesení, dnem 15. července 1927, bylo jeho stížnost jako opožděnou zamítnouti.

Citace:

č. 2953. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 804-804.