Čís. 2751.

Četník požívá ochrany § 68 tr. zák. i při služebním přechodu do obvodu jiné stanice; rozhoduje, zda jest k služebnímu úkonu formální oprávněn.
Obecní starosta požívá ochrany § 68 tr. zák. při úkonech bezpečnostní služby, vyžadující nošení předepsaného odznaku, třebas sám odznaku neměl.
(Rozh. ze dne 23. dubna 1927, Zm I 88/27.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Mostě ze dne 20. prosince 1926, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí podle §u 81 tr. zák. a přestupky podle §§ů 312 a 460 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Pro hmotněprávní posouzení skutku spáchaného 24. října 1925 nezáleží na tom, že místo skutku — obec T. — leží v obvodu četnické stanice V-ské a že četníci, jimž se stěžovatel vzpíral, jsou přiděleni k četnické stanici P-ské. Rozhodným jest, že krádež, za jejímž vyšetřením se četníci do T. dostavili a stěžovatele vyslýchali, byla spáchána ve V. a že tato obec je částí dozorčího obvodu četnické stanice v P., jíž byla také krádež poškozenými oznámena. Jestiť podle třetího odstavce §u 22 služební instrukce pro četnictvo — výnos bývalého ministerstva zeměbrany ze dne 20. března 1895, čís. 43 ř. zák. přechod z obvodu jedné stanice do obvodu druhé ve službě četnictvu dovolen. Nezáleží ani na tom, zda rozsudkem uvedená příčina zatknutí — že strážmistr nemohl od obžalovaného obdržeti odpověď — byla podle platných předpisů dostatečným důvodem pro zákrok tak vážný. Rozhodným jest, že četník jest — a to stížnost nepopírá — formálně k takovému úkonu oprávněn. Úkonu, k jakému jest vrchnostenská osoba rozsahem práv a povinností s úřadem, nebo službou její spojených povšechně zmocněna, musí se občan bez jakéhokoliv odporu podrobiti, byť nebyl úkon ten podle zvláštních okolností případu věcně důvodnými. Nápravu způsobené mu po případě újmy na občanských právech nemá si občan zjednávati cestou násilného odporu §em 81 tr. zák. stíhaného, nýbrž jedině dodatečnou stížností u představeného vrchnostenské osoby. Pouhou neznalostí tohoto zákonného ustanovení §u 81 tr. zák. a proto podle §u 3 tr. zák. bezvýznamným byl by — napadeným rozsudkem nezjištěný — předpoklad stěžovatelův, že může násilným odporem proti domnělému, hrubému porušení předpisů četníky chrániti svá občanská práva tím dotčená.
Další námitku, že jde ve skutku, který byl v napadeném rozsudku podřaděn pod pojem přestupku krádeže, jen o polní pych, neprovádí stížnost po zákonu. Předpokládá, že soud vzal za pravdivé svědectví Ludvíka K-a, že stěžovatel přivezl jen dva koše řepy, takže se prý nemůže jednati o více než o nepatrných 50 kg řepy. Rozsudek však uvádí svědectví K-ovo jen jako jeden z více předpokladu závěru, jímž pak zjistil, že si stěžovatel přisvojil řepu ve větším množství v přibližné ceně 50 Kč. V neprávu je stížnost též, namítajíc, že svědek F., který byl předmětem skutků kvalifikovaných v rozsudku jako zločin § 81 tr. zák. a přestupku § 312 tr. zák., nepožíval ochrany §u 68 tr. zák., protože zakročil jako polní hlídač, neměl však při tom předepsaného odznaku. Než rozsudek zjišťuje, že F. řekl stěžovateli, že mu obsah vozu zabavuje jako starosta, a že si byl stěžovatel při svém jednání vědom, že proti němu zakročuje obecní starosta. Ze zvláštní ochrana obecního starosty jako vrchnostenské osoby při úkonech bezpečnostní služby nikterak nezávisí na tom, zda nosí ten aneb onen odznak pro jiné činitele této služby předepsaný, ani sama stížnost nepopírá. Bezpodmínečné ochraně té nebylo na újmu, že v souzeném případě byl úkon obecního starosty takového druhu, při jakých jsou — byť jen pod podmínkou nošení předepsaného odznaku — ochrany §u 68 tr. zák. účastni také polní hlídači zvláště pro službu tu ustanovení.

Citace:

č. 2751. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 336-337.