Čís. 2723.

Ani výrok o trestu ani výrok o ztrátě práva volebního nelze napadati z formálních důvodů zmatečnosti, lze-li těmito zmatky napadati výrok o vině, nýbrž vzhledem k předpisu § 283 tr. ř. jen za předpokladu a k dolíčeni zmatku čís. 11 § 281 tr. ř.
Obvodní inspektor i policejní agent jsou členy sboru stráže bezpečnosti a jako takoví požívají (konajíce službu) ochrany § 68 tr. zák.
Opětovné ztěžování služby policejním orgánům za demonstrací děje se z pohnutky nízké a nečestné.
(Rozh. ze dne 1. dubna 1927, Zm I 459/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 24. června 1926, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí podle §u 81 tr. zák., a zamítl v poradě neveřejné odvolání obžalovaného z výroku, jímž byla vyslovena ztráta práva volebního, mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnost uplatňuje číselně důvody zmatečnosti podle §u 281 čís. 5, 9 a) a 10 tr. ř., nedoličuje však po zákonu zmatek čís. 10 vůbec a zmatek čís. 9 a) s výjimkou jedné námitky a jest v ostatních směrech bezdůvodná. Větu rozhodovacích důvodů — tvořící část úvah o ztrátě volebního práva, — že obžalovaný spáchal čin z hrubé zlomyslnosti za vážných okolností proti veřejnému pokoji a řádu, napadá stížnost výtkou, že rozsudek neuvádí, na základě čeho dospěl k tomuto přesvědčení. Výtkou tou neuplatňuje stížnost, jak uvádí, neúplnost, nýbrž nedostatek důvodů. Stížnost však přehlíží, že proti výroku o trestu a důsledkem toho i proti výroku o ztrátě práva volebního (§ 283 tr. ř.) nelze uplatňovati formální zmatky všude tam, kde lze těmito zmatky napadati výrok o vině, nýbrž hledíc k předpisu §u 283 tr. ř. jen za předpokladu a k dolíčeni zmatku čís. 11 §u 281 tr. ř. (viz rozhodnutí čís. 1980 sb. n. s.). Tento zmatek však nebyl uplatňován. Námitku, že nebylo zjištěno, zda byli svědci P-a a P-ek vůbec úředními osobami a zda požívá v republice ochrany §u 68 tr. zák. i policejní agent, lze vyvrátili poukazem na to, že rozsudek označuje P-u za policejního (přesněji obvodního) inspektora a P-ka za policejního agenta, na vládní nařízení ze dne 5. října 1922, čís. 295 sb. z. a n. podle něhož jsou obvodní inspektoři a policejní agenti gážisty (§ 10 A, B), tedy členy (§ 6) sboru stráže bezpečnosti, a na zákon ze dne 13. července 1922, čís. 230 sb. z. a n., podle jehož §u 4 mají členové stráže bezpečnosti, konajíce službu, zákonem stanovené právo stráže civilní a vojenské a požívají právní ochrany těchto stráží, jež výslovně jsou jmenovány v §u 68 tr. zák.
Odvolání obžalovaného z výroku o ztrátě práva volebního jest neodůvodněno. Obžalovaný beze všeho vnějšího podnětu, jenž by jeho jednání ospravedlňoval, zprotivil se násilím proti orgánům službu konajícím, by zmařil zatčení a předvedení jemu neznámé ženy, jež rovněž demonstrovala. Okolnost, že neuposlechl, nýbrž opětovně ztěžoval výkonným orgánům bezpečnostní služby jich úkol, by zjednali pořádek za okolností zvláště nebezpečných, za demonstrací, kde jeho jednání mohlo ohroziti život, bezpečnost těla nejen stráže,, nýbrž i demonstrantů, což jako starší člověk mohl předvídati, svědčí o jeho hrubé zlomyslností a jeho neúctě k veřejnému pořádku a řádu, o velké bezohlednosti nejen k orgánům bezpečnosti, nýbrž i k spoluobčanům a důsledkem toho o nízkém mravním základu obžalovaného. Lze proto za to míti, že pohnutky takového jednání byly nízké a nečestné a bylo proto odvolání obžalovaného v tom směru zamítnouti.

Citace:

č. 2723. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 274-276.