Čís. 2873.»Skutkem obžalovanému za vinu kladeným« ve smyslu § 344 čís. 10 a) tr. ř. jest skutek, jejž obžalovaný podle výroku porotců spáchal. Ke skutkové podstatě zločinu nedokonaného násilného smilstva podle §§ 5, 125 tr. zák., spáchaného použitím skutečného násilí, se nevyhledává, by násilí pachatelem vykonané šlo tak daleko, že osoba ženská, na níž násilí bylo vykonáno, byla jím fysicky úplně přemožena, t. j. učiněna naprosto nezpůsobilou klásti pachateli odpor; stačí, že pachatel v úmyslu, by osobu ženskou skutečně vykonaným násilím učinil neschopnou, by mu odpor činila, a by jí v tomto stavu zneužil k mimomanželskému souložení, předsevzal čin ke skutečnému vykonání násilného smilstva vedoucí. (Rozh. ze dne 20. srpna 1927, Zm I 289/27.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku porotního soudu v Táboře ze dne 31. března 1927, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem nedokonaného násilného smilstva podle § 8, 125 tr. zák. Zmateční stížnosti, uplatňující číselně důvod zmatečnosti podle § 344, čís. 10 a) tr. ř., nelze přiznati oprávnění. Podstata hmotněprávního důvodu zmatečnosti, jehož se stížnost dovolává, záleží v tom, že rozsudkem sborového soudu porotního byl porušen zákon nebo že ho bylo nesprávně použito, pokud jde o otázku, zda je skutek obžalovanému za vinu kladený trestným činem příslušejícím před soudy. Skutkem obžalovanému za vinu kladeným jest však, jak plyne z ustanovení §§ 337, 338 tr. ř., rozuměti skutek, jejž obžalovaný podle výroku porotců spáchal. Na zmateční stížnosti uplatňující onen důvod zmatečnosti, je tudíž, by vycházejíc ze skutku výrokem porotců zjištěného, a jen z tohoto skutku, dovozovala, že tento skutek byl sborovým soudem porotním následkem nesprávného výkladu zákona uznán trestným činem příslušejícím před soudy. Toho však zmateční stížnost nečiní, nevycházejíc ve svých vývodech ze skutku výrokem porotců zjištěného, jak by měla činiti při správném provedení uplatňovaného hmotněprávního důvodu zmatečnosti. Brojí jen proti věrohodnosti svědkyně P-ové a vychází, dovolávajíc se částečně i skutkových okolností, jež v řízení před soudem porotním nevyšly vůbec na jevo, vesměs ze skutkových předpokladů výrokem porotců nezjištěných. K těmto vývodům stížnosti, vybočujícím z rámce náležitého provádění číselně uplatňovaného zmatku nelze tudíž přihlížeti. Věcně provádí zmateční stížnost uplatňovaný důvod zmatečnosti jen potud, pokud, tvrdíc, že také k pokusu zločinu násilného smilstva podle § 125 tr. zák. se vyžaduje skutečné násilí, a to úplné fysické přemožení, zřejmě namítá, že sborový soud porotní uznal obžalovaného vinným zločinem nedokonaného násilného smilstva podle §§ 8, 125 tr. zák., ač tento předpokládá úplné fysické přemožení Anny P-ové. Tato námitka není však odůvodněna. Ke skutkové podstatě zločinu nedokonaného smilstva podle §§ 8, 125 tr. zák., spáchaného použitím skutečného násilí, se nevyhledává, by násilí pachatelem skutečně vykonané šlo tak daleko, že osoba ženská, na níž násilí bylo vykonáno, byla jím fysicky úplně přemožena, učiněna naprosto nezpůsobilou klásti pachateli odpor. Ve skutečnosti vyžaduje se ke skutkové podstatě zločinu nedokonaného smilstva podle §§ 8, 125 tr. zák., spáchaného použitím skutečného násilí, pouze, by pachatel v úmyslu, by osobu ženskou skutečně vykonaným násilím učinil neschopnou, by mu odpor činila, a by jí v tomto stavu zneužil k mimomanželskému souložení, předsevzal čin ke skutečnému vykonání násilného smilstva vedoucí, t. j. by předsevzal činnost, v níž onen zlý úmysl pachatelův došel již zřetelného výrazu, a by obmýšlený zločin jen pro nemohoucnost, pro překážku odjinud v to přišlou nebo náhodou nebyl dokonán. V souzeném případě je výrokem porotců zjištěno, že obžalovaný v úmyslu, by Annu P-ovou skutečně vykonaným násilím učinil neschopnou, by mu odpor činila, a ve stavu tomto jí k mimomanželskému souložení zneužil, povalil ji bránící se naznak na pohovku a pak na zemi, strhl jí kalhoty a sukni, vyhrnul jí košili, lehl si na ni a snažil se přes její odpor s ní souložiti a že obmýšlený jím zločin jen náhodou dokonán nebyl. Za tohoto stavu věci nelze napadenému rozsudku důvodně vytýkati mylné právní posouzení věci, shledal-li v souhlase s výrokem porotců, že obžalovaný předsevzal takto čin ke skutečnému vykonání násilného smilstva vedoucí, ve skutku obžalovaného výrokem poroty zjištěném zločin nedokonaného násilného smilstva podle §§ 8, 125 tr. zák.; neboť zlý úmysl, v němž obžalovaný podle výroku porotců jednal a jenž podle téhož výroku jen náhodou uskutečněn nebyl, projevil se zřetelně v činnosti obžalovaného výrokem poroty zjištěné; Bylo tudíž zmateční stížnost jako dílem po zákonu neprovedenou, dílem neodůvodněnou zavrhnouti.