Čís. 2724.

Zločin podle § 81 tr. zák. jest spáchán i dokonán již tím, že byl předsevzat některý z činů tamtéž naznačených, v úmyslu, by byl zmařen výkon vrchnostenského rozkazu, úřadu nebo služby, bez rozdílu, zda bylo tohoto, cíle skutečně dosaženo čili nic.
(Rozh. ze dne 1. dubna 1927, Zm I 520/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 1, července 1926, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí podle §u 81 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Důvod zmatečnosti čís. 9 a) §u 281 tr. ř. neuplatňuje zmateční stížnost způsobem, vyhovujícím předpisu §u 288 čís. 3 tr. ř., pokud, dovolávajíc se výslovně svých vývodů, jimiž provádí obdobné výtky podle čís. 5 §u 281 tr. ř., tvrdí znovu jednak, že nebylo prokázáno, že hodil kamenem po strážnících obžalovaný, jednak, že nebyl v řízení zjištěn ani výkon služby oněch strážníků, ani úmysl obžalovaného, zmařiti tento jejich služební výkon. Podrobné vývody zmateční stížnosti jsou z největší části jen nepřípustným (§§ 258 a 288 čís. 3 tr. ř.) brojením proti rozsudkovému zjištění, v rozhodovacích důvodech řádně odůvodněnému, že oběma kameny hodil po strážnících právě obžalovaný a to v úmyslu zmařiti jejich služební výkon. Na tom, že, jak zmateční stížnost dále namítá, hození kamene nemělo následků a že stráž a demonstranti stáli skoro po celou hodinu klidně proti sobě, po stránce právní nesejde, neboť zločin podle §u 81 tr. zák. je spáchán i dokonán již tím, že byl předsevzat některý z činů tamtéž naznačených, ovšem v úmyslu, by byl zmařen výkon vrchnostenského rozkazu, úřadu nebo služby, bez rozdílu, zda bylo tohoto cíle skutečně dosaženo čili nic. Určité v zákoně vypočtené následky zločinu, poškození nebo poranění někoho, mají pouze v zápětí, že se pachateli ukládá trest podle vyšší sazby §u 82 tr. zák. Následků tohoto rázu rozsudek nezjišťuje, nezjišťuje však ani, že stráž a demonstranti stáli skoro po celou hodinu klidně proti sobě, jak se tvrdí ve zmateční stížnosti. Ostatně by ani tento zjev nebyl na újmu správnosti rozsudkového výroku, že se obžalovaný zprotivil strážníkům v době, kdy konali svou službu, totiž ulice vyklízeli a bránili davu v demonstrancích, s úmyslem, zmařiti tento jejich služební výkon. Zjištění tohoto úmyslu pachatelova stačí však úplně, by bylo lze podřaditi jeho jednání i subjektivní skutkové podstatě zločinu podle §u 81 tr. zák. Rozsudku, který tento úmysl obžalovaného výslovně zjišťuje, vytýká tudíž zmateční stížnost neprávem, že soud nezjistil vůbec subjektivní skutkové povahy ani všeobecné podle §u 1 tr. zák. ani zvláštní podle §u 81 tr. zák.

Citace:

Čís. 2817.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 488-489.