Č. 9569.Pojištění nemocenské (Slovensko): Nastal-li pojistný případ před účinností zákona č. 221/24, dlužno předpoklady náhradní povinnosti zaměstnavatelovy posuzovati podle ustanovení § 12 zák. čl. 19:1907, nikoliv podle § 20 odst. 2 zák. č. 221/24, třebas bylo o ní rozhodováno v době, kdy již platil tento zákon. (Nález ze dne 19. prosince 1931 č. 18799.) Prejudikatura: Boh. A 9473/31, 9289/31. Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v S. proti zemskému úřadu v Bratislavě (za zúč. Ing. Jar. V. v Praze adv. Dr. Fr. Veselý z Prahy) o náhradu podpůrného nákladu. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: Platebním výměrem z 2. června 1927 uložila okr. nemoc, pojišťovna v S. Ing. Jar. Václ. V. v M., aby jí nahradil útraty per 9071 Kč, jež jí vznikly podporováním zaměstnance Vladimíra K. v ne- moci od 1. června 1925 do 29. května 1926, ježto tohoto zaměstnance zaměstnával od 26. května 1925 a v zákonné lhůtě jej nepřihlásil, nýbrž teprve 10. srpna 1925. Okr. úřad v Senici výměrem ze 13. července 1928 ke stížnosti zaměstnavatelově tento platební výměr zrušil. Zemský úřad v Bratislavě nař. rozhodnutím nevyhověl odvolání stěžující si pojišťovny a potvrdil výměr okr. úřadu v Senici s dodatkem, že Ing. Jar. Václ. V. v M. zprošťuje se platební povinnosti náhrady nemocenského v částce 9071 Kč vůči okr. nemoc, pojišťovně v S. podle § 20 zák. č. 221/24. O stížnosti uvážil nss toto: Stížnost především vytýká, že žal. úřad porušil zákon, když vyslovil, že daný spor jest posouditi podle § 20 zák. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří č. 221/24, jelikož zpětná působnost tohoto §u nebyla vyslovena a pojistný případ nastal ještě za platnosti zák. čl. 19: 1907, takže tu může přijití v úvahu jako materielní předpis jedině § 12 zák. čl. 19: 1907. Námitce této třeba přisvědčiti. V daném sporu jde o to, zdali okr. nemoc, pojišťovně v S. přísluší nárok na náhradu útrat vzniklých jí podporováním Vladimíra K. v ne- moci a neschopnosti k práci v době od 1. června 1925 do 29. května 1926, tedy o nárok z doby před 1. červencem 1926. Do této doby upravoval pojištěni zaměstnanců pro případ nemoci na území Slov. zák. čl. 19: 1907 a právní předpisy jej pozměňující neb doplňující. Zák. č. 221/24 vstoupil v platnost dnem 1. července 1926 a teprve tímto dnem pozbyly platnosti citované normy o nemocenském pojištění. (Arg. § 282 odst. 1 cit. zák. č. 221/24.) Nss vyslovil již v nál. Boh. A 9473/31 v obdobném případě, že takovýto nárok třeba po stránce materielně-právní posouditi podle normy platné v době, kdy nastal pojistný případ (onemocnění pojištěncovo). Na názoru tom trvá nss i v tomto případě. Ježto, jak shora uvedeno, jde o náhradu útrat vzniklých pojišťovně z pojistného případu nastavšího před účinností zák. č. 221/24, porušil žal. úřad zákon, když sporný nárok posoudil podle zák. č. 221/24 a nikoliv podle tehdy platného zák. čl. 19: 1907. Nař. rozhodnutí, jež jest vybudováno na nesprávném právním podkladě, bylo proto zrušiti podle § 7 zák. o ss, ježto ustanovení zák. čl. 19: 1907, pokud přicházejí v úvahu pro posouzení sporného nároku (zejména §§ 12. 60 a 61) a zák. č. 221/24 (zejména §§ 17, 18, 20 a 97), se v podstatných bodech různí. Nss pak, jsa jedině povolán k tomu, aby nař. rozhodnutí přezkoumával v mezích §§ 6 a 7 zák. o ss, nemůže sám případ posouditi podle zák. čl. 19: 1907 a rozhodnouti, zda podle tohoto předpisu skutková zjištění žal. úřadu mohou odůvodniti zamítnutí sporného nároku pojišťovny čili nic, když žal. úřad s tohoto právního hlediska sporný případ neřešil.