Č. 9428.

Zaměstnanci veřejní: O postupném zmenšování přídavku na děti podle § 192 odst. 3 plat. zák.
(Nález ze dne 17. října 1931 č. 14908.)
Věc: Alois Z. v B. proti ministerstvu spravedlnosti o přídavek na dítě.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: St-l, rada zemského soudu a otec tří dítek, narozených dne 26. července 1919, dne 14. července 1922 a dne 9. prosince 1925, byl převeden výměrem presidia vrch. zem. soudu v Brně z 15. července 1926 do nových platů tím způsobem, že mu dnem 1. ledna 1926 byly poukázány: základní služné 6. stupně ročních 26100 Kč; funkční služné stupeň a) 6. stupnice funkčního služného ročních 3900 Kč, činovné ročních 6000 Kč, výchovné ročních 3000 Kč a přídavek na třetí dítě ročních 900 Kč. Výměrem téhož presidia z 1. června 1928 bylo mu poukázáno základní služné 7. stupně ročních 28800 Kč od 1. července 1928. Dalším výměrem řečeného presidia z 30. listopadu 1928 bylo mu od 1. ledna 1929 povoleno funkční služné stupně b) 6. stupnice funkčního služného ročních 5100 Kč, při čemž mu vzhledem k tomu, že dosáhl nyní celkového služného přes 33600 Kč, byl přídavek na dítě ročních 900 Kč podle § 192 odst. 3. plat. zák. zmenšen o dvě třetiny částky, o kterou jeho služné bylo zvýšeno, to jest o 800 Kč na 100 Kč a zaokrouhleno na ročních 108 Kč.
Do tohoto výměru podal st-l námitky, které zamítlo presidium vrch. zem. soudu v Brně výměrem z 20. prosince 1928. Odvolání z tohoto výměru podané zamítl žal. úřad nař. výnosem.
Nss uvážil o stížnosti toto:
Stížnost uvádí, že podle § 192 odst. 1. plat. zák. obdrží zaměstnanec s třemi dětmi, služným 33600 Kč a jedním přídavkem na dítě 900 Kč, úhrnem 34500 a že jest protimyslné, aby st-l, jemuž bylo zvýšeno služné ročních 32700 Kč o 1200 Kč na pouhých 33 900 Kč, měl obdrželi toto služné a přídavek na dítě zmenšený na 108 Kč, úhrnem jen 34008 Kč, tedy o 492 Kč méně. Po názoru stížnosti jest proto v daném případě snížiti přídavek na děti per 900 Kč jen o 300 Kč, to jest o částku, o kterou nově získané služné překročilo kritickou částku 33600 Kč, aby nově získané celkové služné 33900 Kč a snížený přídavek na dítě 600 Kč dosáhly úhrnem hraniční kritickou částku 34500 Kč.
Nazírání tomu nemohl nss přisvědčiti. Paragraf 192 plat. zák., jednající o přídavku na děti, stanoví v odst. 1. , že zaměstnancům, kteří při převodu obdrželi služné 33600 Kč nebo služné nižší, přísluší na třetí až šesté nezaopatřené dítě přídavek po 900 Kč ročně a v odst. 3., že dosáhne-li zaměstnanec služného převyšujícího částku 33600 Kč, sníží se tyto přídavky na děti stejně jako vyrovnávací přídavek (§ 196 plat. zák.) až do úplného zániku. Ze znění a obsahu těchto ustanovení plyne, že přídavek na děti přiznává se jen za určitých omezujících podmínek a že, dosáhne-li zaměstnanec po převodu služného převyšujícího částku 33600 Kč, sníží se přídavky na děti stejně jako vyrovnávací přídavek ve smyslu § 196 plat. zák. až do úplného zániku. Přídavky na děti nejsou tedy platem trvalým, nýbrž patří jako vyrovnávací přídavek mezi platy určené k postupnému snižování a sdílí v tomto směru podle § 192 odst. 3. plat. zák. stejný osud jako přídavek vyrovnávací ve smyslu § 196 plat. zák.
Mezi okolnosti, které mají za následek zásah do přiznaného přídavku na děti čítati jest okolnost, že zaměstnanec po převodu dosáhne služného, jež převyšuje kritickou částku 33600 Kč, kdy pak podle jasného předpisu § 192 odst. 3 plat. zák. provésti jest snížení, případně úplný zánik přídavků na děti stejně, jakož to přikázáno jest stran přídavku vyrovnávacího v § 196 plat. zák. Vyrovnávací přídavek se pak podle § 196 odst. 4 plat. zák. zmenší při prvém zvýšení služného o dvě třetiny částky, o kterou služné bylo zvýšeno, a při každém dalším zvýšení o polovinu částky, o kterou dosavadní služné bylo zvýšeno, a to až do úplného zániku. To, co bylo řečeno právě o vyrovnávacím přídavku, nastati musí vzhledem k jasnému příkazu § 192 odst. 3 plat. zák. i stran přídavků na děti; jest tedy i přídavky na děti zmenšiti při prvém zvýšení služného nad kritickou hraniční částku odst. 1. § 192 plat. zák. (to jest nad 33600 Kč) o dvě třetiny částky, o kterou bylo služné ať základní ať funkční zvýšeno.
V daném případě bylo výměrem presidia vrch. zem. soudu v Brně z 30. listopadu 1928 zvýšeno funkční služné st-lovo stupně a) 6. stupnice funkčního služného ročních 3900 Kč na funkční služné stupeň b) téže stupnice funkčního služného ročních 5100 Kč, tedy o 1200 Kč. Tím však zvýšilo se dosavadní služné st-lovo (a to základní služné 7. stupně ročních 28800 Kč a funkční služné stupeň a) ročních 3900 Kč) úhrnem 32700 Kč, na služné (základní služné 7. stupně ročních 28800 Kč a funkční služné stupeň b) ročních 5100 Kč) úhrnem 33900 Kč, takže služné po prvé překročilo kritickou částku 33600 Kč ve smyslu § 192 odst. 1. a 3. plat. zák.
Ale pak musel st-li přiznaný přídavek na děti ročních 900 Kč býti zmenšen o dvě třetiny částky, o kterou bylo zvýšeno funkční služné, t. j. o dvě třetiny z 1200 Kč, tedy o 800 Kč na ročních 100 Kč a nikoliv pouze o 300 Kč, jak míní st-l. Zbytek zmenšeného přídavku 100 Kč bylo po rozumu § 196 odst. 6 plat. zák. zaokrouhliti na nejblíže vyšší částku v korunách, dělitelnou dvanácti; tedy na 108 Kč ročně.

Citace:

Č. 9428. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 158-160.