Č. 9447.

Obecní volby: 1. Rozhoduje o námitkách podaných proti volbě obecního zastupitelstva, v nichž se vytýká nevolitelnost osoby zvolené, je politický úřad zemský oprávněn rozhodovati věcně o volitelnosti oné osoby. — 2. Starosta obce spadá do kruhu osob, na něž se vztahuje ustanovení § 5 č. 4 ob. řádu vol. o vyloučení z volitelnosti pro nesložení účtů.
(Nález ze dne 26. října 1931 č. 16054.) Věc: Antonín K. v B. proti zemskému úřadu v Fbaze o volitelnost za člena obecního zastupitelstva.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Proti volbě obecního zastupitelstva v B., konané dne 2. září 1928, podal dne 9. září 1928 Václav F. námitky, v nichž bylo uvedeno, že st-l jako bývalý obecní starosta a pokladník neprovedl dosud vyúčtování ani s obcí B. ani s osadou R., ač k tomu byl již několikráte vyzván na základě usnesení obecního zastupitelstva ze 4. července 1926, pročež je vyloučen z volitelnosti vzhledem k ustanovení § 5 č. 4 řádu volení v obcích; v závěru byla vznesena žádost, aby volba st-lova byla zrušena.
V šetření, jež o těchto námitkách bylo provedeno, byl dne 7. ledna 1929 u okresního úřadu v Jičíně vyslechnut přednosta obecní správní komise v B. Jaroslav D., jenž uvedl, že na základě usnesení obecního zastupitelstva v B., jehož knihu protokolů zároveň předložil, byl st-l třikráte vyzván obecním úřadem, aby provedl vyúčtování s obcí a osadou, dosud však účtů ze správy jmění nesložil. Podle výpisu z knihy o jednáních obecního zastupitelstva v B. usneslo se obecní zastupitelstvo dne 4. července 1926, aby byl bývalý starosta obec Antonín K. vyzván, aby do 8 dnů provedl vyúčtování s obcí a osadou za uplynulou dobu jeho úřadování. Ve spisech založeno jest vyzvání obecního úřadu v B. z 8. července 1926, adresované st-li, tohoto obsahu: Podle usnesení obecního zastupitelstva ze 4. července 1926 žádám, abyste do 8 dnů provedl vyúčtování s obcí a osadou za předešlá léta Vašeho úřadování. Podepsán starosta Václav V. Na vyzvání tom je připojena poznámka: doručeno 8. července 1926, podpis odepřel. Dále jest připojeno vyzvání téhož úřadu z 10. září 1926, adresované st-li: Žádám, abyste do 8 dnů provedl řádné vyúčtování s obcí a osadou za předešlá léta Vašeho úřadování podle usnesení obecního zastupitelstva ze 4. července 1926. Podepsán starosta Václav V. Připojena poznámka: Doručeno 10. září 1926, odepřel podpis a vyúčtování neprovedl.
Dne 29. dubna 1929 byl u okresního úřadu v Jičíně vyslechnut bývalý starosta Václav V., jenž uvedl, že výzvy obecního úřadu z 8. července 1926 a 10. září 1926 doručovala st-li obecní poslice Anna V., která přinesla vyzvání zpět a oznámila, že st-l vyzvání četl, odepřel podpis a podal jí obsílku se slovy: není žádný starosta, nemá co poroučet. Svědek předložil dopis obecního úřadu v B. z 5. srpna 1924, jímž byl st-l vyzván, aby se 6. srpna 1924 dostavil k obecnímu úřadu za účelem revise účtů a přinesl doklady za předešlá léta. Obecní poslice Anna V. vypověděla dne 6. května 1929 u okresního úřadu v Jičíně, že st-li často doručovala písemnosti, vždycky si je st-l přečetl, některé však nepřijal, vrátil je, odepřel podpis a řekl, to že není žádný starosta, že nic nepřijme a nepodepíše. Poněvadž uplynula již dlouhá doba a svědkyně je 76 roků stará, nemůže říci, že st-l četl právě výzvy obecního úřadu z 8. července a 10. září 1926, může jen dosvědčiti, že st-l četl všechny listiny, které mu od obecního úřadu doručovala, tedy také ony dvě listiny. Dne 13. května 1929 byl vyslechnut st-l a uvedl, že vyzvání z 8. července a 10. září 1926, aby provedl vyúčtování, nedostal a tedy také nečetl. Obecní poslice je matkou Václava V. a žije se st-lem v nepřátelství. St-l nikdy nebyl ani obecním zastupitelstvem ani dozorčím úřadem vyzván ke složení obecních účtů z doby svého starostování, naopak sám několikráte ve schůzích obecního zastupitelstva žádal o provedení revise a nynější správní komisi o vyúčtování, poněvadž má od obce dostati peníze.
Nař. rozhodnutím opravil zemský úřad v Praze k námitkám Václava F. na základě § 56 řádu volení v obcích výsledek volby obecního zastupitelstva v B. ze 2. září 1928 v tom směru, že zrušil volbu st-le, zvoleného za volební skupinu č. 2 a prohlásil za zvoleného Josefa H., kandidovaného za tutéž volební skupinu. V důvodech uvedeno, že st-l, ač na základě usnesení obecního zastupitelstva ze 3. září 1924, dále ze 14. května 1925 a ze 4. července 1926 byl výměry obecního úřadu v B. z 29. června 1924 a dále 5. května 1924, potom 8. července 1926 a konečně 10. září 1926 vyzván k vyúčtování ve smyslu § 5 č. 4 ob. řádu vol. do určité lhůty, neučinil tak podnes a jest proto tedy podle cit. §u nevolitelný.
Stížnost, podaná do tohoto rozhodnutí, popírá předem příslušnost žal. úřadu k výroku, jejž v nař. rozhodnutí učinil, namítajíc, že k rozhodování o tom, zda osoba, zvolená za člena obecního zastupitelstva, jest čí není volitelná, a proto i k výroku zrušujícímu volbu osoby nevolitelné, jest příslušný výlučně dohlédací úřad na základě § 53 ob. řádu vol., nikoli však politický úřad 2. stolice, rozhodující o námitkách proti volbě. Tomuto názoru stížnosti nelze přisvědčiti.
Hlava sedmá ob. řádu volebního obsahuje předpisy o opravném řízení, a rozeznává mezi zákrokem dohlédacího úřadu z moci úřední, jenž podle § 53 jest omezen na případ, kdy zvolena byla osoba nevolitelná, a mezi výrokem politického úřadu 2. stolice podle § 54 na základě námitek proti volbě. Toto posléze uvedené ustanovení, dávajíc voliči v obci oprávněnému právo námitek proti volbě, neomezuje nikterak, co může a smí býti předmětem námitek; z toho nutno souditi, že v námitkách může volič uplatňovati vše, čím po jeho soudu v provedených volbách porušeny byly předpisy zákona, může tedy také namítati nevolitelnost osob zvolených. K rozhodování o námitkách pak jest podle 2. odst. § 54 příslušný politický úřad 2. stolice. Na tom nic nemění, že § 53 ob. řádu volebního ukládá dohlédacímu úřadu, jímž jest podle § 69 politický úřad obci přímo nadřízený, povinnost opraviti výsledek volby, byla-li zvolena osoba nevolitelná. Neboť tato činnost dohlédacího úřadu plyne z práva a povinnosti úřadu dbáti, aby voleny byly osoby volitelné a— třeba-li — v tom směru volby opraviti, aniž tím jakkoli jest voliči bráněno domáhati se opravy volebního výsledku z téhož důvodu mocí vlastního práva, přiznaného mu § 54. Vždyť jinak, když právo úřadu dohlédacího podle § 53 jest výronem jeho moci dozorčí, na jejíž výkon nepřísluší voliči stihatelné právo subjektivní, byla by možnost rektifikace volby, byla-li zvolena osoba nevolitelná, dána jen a výlučně do vůle úřadu dohlédacího, s vyloučením jakékoli ingerence voliče, jehož zájem na zákonném výsledku volby, k němuž zajisté patří i požadavek, aby členy obecního zastupitelstva nebyly osoby, jež volební řád z volitelnosti vylučuje, byl přece ustanovením § 54 uznán za subjektivní právo, jehož se volič může u politického úřadu 2. stolice cestou námitek domáhati.
Jestliže tedy, což stížnost nepopírá, byly proti st-lově volbě podány námitky, v nichž jeho nevolitelnost byla uplatňována, nelze výrok, jímž žal. úřad — politický úřad 2. stolice — o námitkách a tudíž i o st-lově volitelnosti věcně rozhodl, pokládati za výrok úřadu k řešení otázky té nepříslušného.
Stížnost má ovšem za to, že i když byl žal. úřad příslušný na základě námitek o st-lově volitelnosti rozhodovati, přece nebyl oprávněn volbu st-le za člena obecního zastupitelstva zrušiti, poněvadž své rozhodnutí nevydal do tří měsíců ode dne, kdy byly námitky předloženy. Vznášejíc tuto námitku opírá se stížnost o ustanovení posl. odst. § 56, jež praví, že rozhodnutí (o námitkách), jež má býti vydáno nejdéle do tří měsíců ode dne, kdy byly námitky předloženy, má platnost konečnou, vycházejíc z názoru, že tříměsíční lhůta zde stanovená jest lhůtou propadnou, jejímž uplynutím pozbývá politický úřad 2. stolice práva o vznesených námitkách věcně rozhodovati, případně na jejich základě volbu zrušovali. — Také v tom se stížnost mýlí.
Otázkou povahy a významu tříměsíční lhůty podle posl. odst. § 56 ob. řádu vol. zabýval se nss již v nál. Boh. A 359/20 a dospěl k názoru, že ustanovení právě citované, jímž se určuje lhůta pro rozhodnutí o námitkách proti volbě, jest předpis jen pořádkový a že překročení lhůty té nebrání úřadu volbu zrušiti. Na tomto názoru nss setrval. Slušelo proto i druhou námitku stížnosti uznati bezdůvodnou.
Ve věci samé namítá stížnost, že st-l, jenž byl sice starostou obce, nebyl však pokladníkem, nebyl povinen činiti počet ze správy obecního jmění, poněvadž žádné správy jmění nevedl, a nenáleží tudíž ke kruhu osob, na něž se vztahuje ustanovení § 5 č. 4, které vylučuje z volitelnosti jen osoby, jež ve lhůtě obecním zastupitelstvem nebo dozorčím úřadem dané neučinily počet ze správy obecního jmění, ač k tomu byly povinny.
Také tomuto názoru stížnosti nebylo možno přisvědčiti. Stanovit’ předpis § 57 obec. zřízení česk., že starostovi přísluší v mezích usnesení zastupitelstva spravovati jmění obecní, a k tomu pak jest v § 16 zák. č. 329/21 o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí. předepsáno, že nejdéle 3 měsíce po skončení správního roku jest knihy účetní uzavřití, a starosta obce jest povinen po projednání v obecní radě předložiti veškeré doložené účty o příjmech a výdajích důchodů obecních finanční komisi, aby je prozkoumala, a s jejím vyjádřením obecnímu zastupitelstvu, aby se o nich usneslo. Z těchto ustanovení jde zřejmě na jevo, že starosta obce právě jako starosta jest povinen činiti počet ze správy obecního jmění. Měl proto tuto povinnost i st-l, třeba nebyl pokladníkem, a náleží tedy ke kruhu osob, na něž se vztahuje ustanovení § 5 č. 4 ob. řádu vol.
V dalším obsahu stížnosti popírá st-l, že mu byla doručena jakákoli výzva ke složení účtů, pokud se týče že takové výzvy nečetl.

Citace:

Č. 9447. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 210-213.