Č. 9555.

Stavební právo (Užhorod): V řízení před úřady stavebními o povolení k stavbě není přípustná námitka sousedova, že soused má na základě zvláštního titulu soukromoprávního právo užívati stav. pozemku určitým způsobem.
(Nález ze dne 15. prosince 1931 č. 18109.)
Věc: Spolek »Poale Cedek« v Užhorodě (adv. Dr. Rud. Fantl z Prahy) proti zemskému úřadu v Užhorodě (za zúč. Samuela L. adv. Dr. Zoltán Miklós z Užhorodu) o povolení stavby.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Rozhodnutím městského notářského úřadu v Užhorodě z 15. prosince 1927 bylo v důsledku příslušné žádosti a na základě komisionelní prohlídky místa, konané dne 13. prosince 1927, vydáno Samuelu L. v Užhorodě povolení na stavbu dvouposchoďového obytného domu. Dne 2. června 1928 učinil Ignác F. jako předseda spolku »Poale Cedek« u městského notářského úřadu v Užhorodě podání, v němž uvedl, že spolek »Poale Cedek« je spoluvlastníkem dvora u domu toho a má na tomto dvoře modlitebnu. Přes to, že je spolek takto sousedem objektu, pro nějž bylo dáno stavební povolení z 15. prosince 1927, nebyl spolek k řízení, jež předcházelo stavebnímu povolení, přizván a nemohl proto proti stavebnímu projektu uplatniti námitku, že projektem tím je porušen servitut, příslušející modlitebně a užívaný jí od roku 1855 a záležející v právu průchodu vraty v šířce 3 m 70 cm. Podle projektu, pro nějž dáno bylo stavební povolení, jest tento průchod domem užší a pro případ požáru nemůže postačiti, aby jím bez nebezpečí mohli projiti návštěvníci modlitebny.
Na základě tohoto podání vykonal městský notářský úřad v Užhorodě dne 5. června 1928 komisionální prohlídku na místě samém, načež výměrem ze 14. června 1928 oznámil stěžujícímu si spolku, že pokud se týče společného užívání dvora, poukazuje se spolek na nořad řádného soudu, poznamenav, že šířka dveří — vchodu v novostavbě vyhovuje, o čemž bylo také v pravoplatném rozhodnutí z 15. prosince 1927, vydaném na podkladě schváleného plánu novostavby, uvažováno a také bylo lo vzato v úvahu při novém komisionálním ohledání na místě samém dne 5. června 1928.
Odvolání stěžujícího si spolku nevyhověl žal. úřad nař. rozhodnutím
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss:
Stížnosti jest potud přisvědčiti, pokud berouc v odpor opačný názor nař. rozhodnutí dovozuje, že sousedům stavby přísluší podle stav. statutu města Užhorodu ve stav. řízení postavení strany, oprávněné vznášeti proti stavebnímu projetku námitky ze svého práva sousedského. Stanovit § 1 uvedeného statutu, že k stavbám nových budov nebo přestavbám, dále k takovým opravám, jež mají vliv na ohnivzdornost, pevnost nebo na zájmy sousedů, jest zapotřebí úředního povolení, a dodává se v § 3, že podá-li někdo před udělením povolení protest proti plánu, nesmí býti se stavbou tak dlouho započato, dokud nebude protest vyřízen.
Jest jasno, že osobou, oprávněnou podati protest proti plánu, jest právě soused projektované stavby, na jehož zájmy stavba, jak se vyjadřuje § 1, může míti vliv, a plyne pak z toho jako nutný logický důsledek, že stav. úřad jest povinen dáti sousedům příležitost, aby ke stavebnímu projektu mohli své sousedské námitky uplatniti. Jest na jevě, že této své povinnosti vyhoví úřad nejvhodněji tím, že o stavebním projektu nařídí za účasti sousedů jednání na místě samém.
Než přes to, že žal. úřad vycházel ve svém rozhodnutí z opačného nazírání, nebylo možno dospěti ke zrušení nař. rozhodnutí, jež svým obsahem — nechť se tak stalo z jakýchkoliv důvodů — nedalo místa požadavku stěžujícího si spolku, aby průchod domem byl z důvodů bezpečnostních — požárních rozšířen. Jest totiž soused v řízení stavebním oprávněn, domáhati se rozhodnutí stav. úřadu jen o takových námitkách proti stavebnímu projektu, jež vyvěrajíce bezprostředně ze skutečnosti, že jest tu dán territoriální vztah pozemku stavebního a pozemku sousedova, mají zabrániti, aby projektovaná stavba nepůsobila škod nebo nebezpečí pozemku nebo stavbě sousedově tím, že by se příčila předpisům stavebního řádu.
Takovou námitkou sousedskou proti projektované stavbě není námitka, jež uplatňuje, že vlastník pozemku sousedního má na základě zvláštního soukromoprávního titulu právo užívati určitým způsobem pozemku stavebního a že tomuto právu by bylo bráněno, kdyby se stavba prováděla podle projektu, po případě, že na toto právo jest při schvalování projektu vžiti zřetel, neboť neuplatňuje se námitkou tou, že projektovaná stavba škodí či ohrožuje pozemek nebo stavbu sousedovu, nýbrž že brání se výkonu práva užívati pozemku stavebního. Na tom nic nemění skutečnost, že jinak soused své stavby nebude moci bez nebezpečí užívati k účelu, k němuž jí dosud užíval, a jest také bez významu, že oba pozemky snad spolu bezprostředně hraničí, neboť základem, z něhož námitka taková by vycházela, není prostá skutečnost, že jde o pozemky sousední, nýbrž že jest tu zvláštní právo užívati pozemku stavebního. Nevyvěrá tedy námitka taková z poměru sousedského, nýbrž z poměru jiného, založeného zvláštním soukromoprávním titulem.
V konkrétním případě vznesl stěžující si spolek proti stavebnímu projektu námitku, že mu jako vlastníku s projektovanou novostavbou sousedící modlitebny přísluší servitut průchodu po pozemku stavebním a to vraty v šířce 3 m 70 cm, a uplatňoval, že při užším průchodu projektovaným domem bude stižen přístup do modlitebny. Jest jasno, že tato námitka stěžujícího si spolku nevyvěrá výlučně z territoriálního vztahu modlitebny a projektované stavby, nýbrž ze zvláštního, soukromoprávním titulem založeného práva užívati určitým způsobem pozemku stavebního. Ale pak nešlo tu podle toho, co bylo řečeno, o námitku kotvící v poměru sousedském, nýbrž ze zvláštním poměru jiném, založeném samostatným titulem práva soukromého. Na povaze takové námitky nemůže nic změniti ani okolnost, že právo užívati pozemku stavebního přísluší právě sousedovi projektované stavby, a není proto námitka onoho obsahu, i když ji vznese skutečný soused, s hlediska stavebních předpisů přípustná.
Mohl proto býti stěžující si spolek s námitkou tou v řízení, o něž dnes jde, z uvedeného důvodu odmítnut. Žal. úřad nedal ovšem námitce té místa z důvodu jiného, a to proto, že vycházel z názoru, že soused stavby není vůbec stranou v řízení o stavebním povolení a dále proto, že neshledal, že by vchod stavby nevyhovoval požárním předpisům. Leč mohl-li stěžující si spolek býti se svou námitkou odmítnut proto, že námitka ta, nevyvěrajíc z poměru sousedského, není ve stavebním řízení přípustná, nemohlo býti tím, že žal. úřad nedal námitce té místa z důvodu jiného, vsaženo do subj. práv stěžujícího spolku.

Citace:

Č. 9555. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 478-480.