Č. 9524.

Zaměstnanci veřejní: Soudci ustanovenému na systemisované místo 6. stupnice funkčního služného při krajském soudě (na Slovensku), avšak nikoliv na systemisované místo vicepresidenta kraj. soudu, nenáleží podle zák. č. 201/28 titul vicepresidenta kraj. soudu, třebas byl dříve jmenován senátním předsedou u sedrie a třebas zastupuje presidenta krajského soudu.
(Nález ze dne 27. listopadu 1931 č. 14538/29.)
Věc: Dr. Ludvík H. v Levoči proti ministerstvu spravedlnosti o úřední titul.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem ze 16. února 1929 sdělilo presidium krajského soudu v Levoči st-li, že podle ustanovení § 6 a § 14 odst. 1. a 3. zák. č. 201/28 přísluší mu — při jinak nezměněném služebním místě — od 15. března 1929 úřední titul: »vrchní soudní rada«. Do výměru toho podal stížnost, kterouž zamítlo presidium vrchního soudu v Košicích výměrem ze 4. dubna 1929 z těchto důvodů: »Rozhodnutím presidenta republiky z 27. září 1921 byl st-1 jako senátní předseda u sedrie v Levoči jmenován senátním předsedou v V. hodn. třídě ad personam u sedrie v Levoči. Titul senátního předsedy jest zrušen předpisem § 14 bodu 1 zák. č. 201/28 jako nevyhovující úředním titulům stanoveným tímto zákonem. Třeba jej proto nahraditi úředním titulem podle tohoto zákona. Soudcům prvé skupiny ustanoveným na služebních soudcovských místech systemisovaných v 6. stupnici funkčního služného náleží podle § 6 cit. zák. zásadně titul: »soudní rada«. Výjimku z této zásady připouští předpis § 14 bod 3. cit. zák., podle kterého přísluší soudci ustanovenému na služebním místě v 6. stupnici funkčního služného, — je-li v jeho dosavadním úředním titulu obsaženo titulové jméno podobné úřednímu titulu stanovenému cit. zákonem pro soudce ustanoveného na služebním místě vyšší stupnice funkčního služného — úřední titul, stanovený cit. zákonem pro soudce této vyšší stupnice funkčního služného. Podle tohoto předpisu náleží st-li tedy titul stanovený pro soudce na služebním místě vyšší stupnice funkčního služného, t. j. titul vrchního soudního rady (výnos min. sprav, č. 4/1929 Věst.). Na úřední titul vicepresidenta krajského soudu nemá st-1 nároku. Úřední titul vicepresidenta krajského soudu náleží ve smyslu předpisu § 6 bodu 2. cit. zák. náměstkovi presidenta krajského soudu, je-li ustanoven na služebním místě pro to systemisováném. Služební místo vicepresidenta krajského soudu v Levoči st-li propůjčeno však nebylo a není vůbec systemisováno. Nař. rozhodnutí presidia krajského soudu v Levoči přiznalo st-li správně titul: »vrchního soudního rady«.
Do tohoto výměru podanou stížnost z 10. dubna 1929 zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím z těchto důvodů: »St-l neprávem opírá uplatňovaný nárok na přiznání úředního titulu: »vicepresident o předpis § 14 odst. 3. zák. č. 201/28, poněvadž titulové jméno: »senátní předseda« není podobné úřednímu titulu »vicepresident«, stanovenému cit. zákonem pro soudce ustanoveného na služebním místě náměstka presidenta sborového soudu 1. stolice. V ostatním poukazuje min. sprav, ke správným důvodům napadnutého rozhodnutí«.
Nss uvážil o stížnosti toto:
Na sporu je toliko otázka, jaký úřední titul přísluší st-li jako soudci prvé skupiny ustanovenému na služebním místě, systemisovaném v 6. stupnici funkčního služného od účinnosti zák. č. 201/28 o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví. St-1 opíraje se o ustanovení § 14 odst. 3 cit. zák. domáhal se v řízení správním a činí tak i ve stížnosti, aby mu byl přiznán titul »vicepresident krajského soudu« a to v podstatě v úvaze, že úřední titul ten se podobá dosavadnímu úřednímu titulu jeho »senátní předseda«. Titul »vrchní soudní rada« nemá prý s úředním titulem posléz uvedeným žádné podobnosti a nelze prý jím proto nahrazovati titul ten. Žal. úřad má naproti tomu za to, že titulové jméno »senátní předseda« není podobné úřednímu titulu »vicepresident« a že proto nemůže st-1 z předpisu § 14 odst. 3 zák. č. 201/28 nic vytěžiti pro svůj domnělý nárok na přiznání titulu »vicepresident«.
Nss nemohl uznati stížnost důvodnou.
Jak patrno z ustanovení §§ 4—9 ve spojení s §§ 14 a 16 zák. č. 201/28 o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví, zrušil zákon ten dnem 15. března 1929 veškeré dosavadní úřední tituly soudců a nahradil je tituly novými. Mezi stranami není sporu o tom, že byl st-1 jako senátní předseda V. hod. třídy u sedrie v Levoči pravoplatně převeden k 1. lednu 1926 do platu 6. stupnice funkčního služného a že ho je pokládati za soudce prvé skupiny a na služebním místě soudcovském, systemisovaném v této stupnici funkčního služného u sborového soudu první stolice, t. j. podle § 1 zák. č. 201/28 od 15. března 1929 u krajského soudu. Pro tyto soudce stanoví § 6 odst. 1. zák. č. 201/28 úřední titul: »soudní rada«, a příslušel by proto i st-li zásadně uvedený úřední titul. Jak již bylo uvedeno, má však st-1 za to, že na něho dopadá výhoda, stanovená § 14 odst. 3 leg. cit., ježto dosavadní jeho úřední titul »senátní předseda« je podoben titulu »vicepresident« stanovenému v § 6 odst. 2 cit. zák. Leč st-1 se mýlí.
V § 14 odst. 3 zák. č. 201/28 je ustanoveno, že je-li v dosavadním titulu soudce ustanoveného na služebním místě systemisovaném v 7 nebo 6. stupnici funkčního služného (§ 40 odst. 4 plat. zák.) obsaženo titulové jméno podobné úřednímu titulu stanovenému tímto zákonem, pro soudce ustanoveného na služebním místě vyšší stupnice funkčního služného, přísluší mu úřední titul stanovený tímto zákonem pro soudce této vyšší stupnice funkčního služného.
Tímto ustanovením chrání zákonodárce — jak správně praví stížnost — pro dobu přechodnou dosavadní úřední tituly soudců v den účinnosti zák. č. 201/28 již ustanovených, avšak nikoli bez omezení, nýbrž jen, jde-li o soudce ustanoveného na služebním místě systemisovaném v 7. nebo 6. stupnici funkčního služného a je-li v dosavadním úředním titulu soudce takového obsaženo titulové jméno, podobné úřednímu titulu stanovenému tímto zákonem jinak pro soudce ustanoveného na služebním místě vyšší stupnice funkčního služného. Musí tedy jíti o podobnost obou titulů, čili jinými slovy dosavadní úřední titul musí připomínati nějakým titulovým prvkem nový úřední titul soudce vyšší stupnice funkčního služného. Tato podobnost byla by zajisté dána, kdyby ve znění obou titulů byla slovní podobnost a kdyby tedy bylo lze po té stránce uvésti je na společný základ. Tento předpoklad není však splněn při srovnání titulů »senátní předseda« a »vicepresident«, neboť tituly ty nemají podobnosti ve slovném znění. K tomu přistupuje ještě okolnost, že titul vicepresident znamená tolik co náměstek (zástupce) presidenta, kdežto titulem »senátní předseda« byl označován jen soudce, který předsedal senátu. Z toho plyne, že nelze mluviti o »podobnosti« uvedených dvou úředních titulů soudcovských, a že není tedy splněna podmínka, na kterou váže § 14 odst. 3 zák. č. 201/28 nárok soudce, ustanoveného na služebním místě systemisováném v 6. stupnici funkčního služného na přiznání úředního titulu, stanoveného tímto zákonem pro soudce vyšší stupnice funkčního služného. Ale potom je argumentace stížnosti mylná a nepodařilo se jí prokázati, že by st-1 měl nárok na přiznání úředního titulu » vicepresident s hlediska § 14 odst. 3 zák. č. 201/28. Na tom nemůže nic změnili ani skutečnost, že je st-1, podle tvrzení stížnosti pověřen zastupováním presidenta krajského soudu, kdyžtě pouhé pověření funkcí zástupce presidenta krajského soudu nestačí vzhledem k znění §§ 6 odst. 2 a 14 cit. zák. k tomu, aby zakládalo nárok na úřední titul » vicepresidenta
Jak dolíčeno, měl st-1 od účinnosti zák. č. 201/28 Sb. stihatelný nárok toliko na přiznání úředního titulu: »soudní rada«.
Jestliže mu však za tohoto stavu práva žal. úřad přiznal úřední titul: »vrchní soudní rada«, a tedy úřední titul vyšší stupnice funkčního služného, nelze důvodně tvrditi, že by přiznáním tohoto vyššího úředního titulu bylo porušeno bývalo nějaké subj. právo st-lovo po rozumu § 2 zákona o ss.

Citace:

Č. 9524. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 405-408.