Č. 9507.

Vojenské věci. — Řízení před nss-em: Není nároku před nss-em stihatelného na to, aby byl branec z důvodu § 84 branných předpisů (vl. nař. č. 141/27) určen pro náhradní zálohu.
(Nález ze dne 21. listopadu 1931 č. 16813.)
Prejudikatura: Boh. A 176/23.
Věc: Marie a Evžen Cz. v M. proti smíšené komisi zřízené podle § 93 vl. nař. č. 141/27 pro obvod doplňovacího velitelství v N. o zařadění do náhradní zálohy.
Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: Smíšená komise podle § 93 braných předpisů č. 141/27 pro doplňovací okres N. zamítla ve svém sezení dne 3. července 1929 žádost Evžena Cz., aby byl z důvodu § 84">§ 84 br. předp. určen pro náhradní zálohu.
Maje rozhodovati o stížnosti do tohoto výroku podané, zkoumal nss především, dává-li zákon za předpokladů 12. části branných předpisů§ 83"> č. 141/27 (§ 83 a § 84">násl.) branci právní nárok na to, aby učinil zadost své služební branné povinnosti (§ 3 br. předp.) službou v náhradní záloze.
Podle § 83">§ 83 br. předp. zařaďují se do náhradní zálohy kromě případů jiných i osoby, které tam byly vedeny pro překročení stanoveného ročního kontingentu branců podle § 93">§ 93 br. předp., a lze z toho důvodu zařaditi do ní brance v § 83.3">odst. 3 § 83 br. předp. uvedené, a mezi nimi i brance, kteří jsou živiteli rodin (§ 84 br. předp.). Podle § 92">§§ 92 a § 93">93 br. předp. stanoví počet branců, které je určití pro náhradní zálohu, mno a rozvrhne jej poměrně na jednotlivé doplňovací okresy; tam, kde nelze v plném rozsahu vyhověti všem žadatelům stejného zřetele hodným, rozhoduje o zařádění do náhradní zálohy los.
Předpisy ty dávají orgánům vojenským direktivy pro přesný postup při výběru a určení branců pro náhradní zálohu, sledující účel, aby tam zařáděni byli jen ti z branců, kteří vyhovují branným předpisům, nedávají však branci ani jeho rodině nárok na to, aby branec, i když hoví podmínkám § 84">§ 84 br. předp., mohl učiniti zadost své služební povinnosti právě jen službou v náhradní záloze. Není-li takového nároku, nemohlo býti nař. zamítavým rozhodnutím zasaženo do subj. práv st-lů, a bylo proto stížnost odmítnouti jako nepřípustnou.

Citace:

Č. 9507. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 363-363.