Č. 9407.

Samospráva obecní (Slovensko): O odvoláních z rozhodnutí, jež vydal za účinnosti zákona o organisaci politické správy č. 125/27 okresní výbor vykonávaje dohlédací moc nad obcemi, rozhoduje i na Slov. jedině zemský výbor, resp. v přechodné době podle odst. 2 2. hlavy téhož zák. zemský president, nikoliv zemský úřad.
(Nález ze dne 9. října 1931 č. 14511.) Věc: Firma »N. a R.« v P. a Max S. v P. proti zemskému úřadu v Bratislavě o pronájem obecního pozemku.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Obecní zastupitelstvo v P. vzalo usnesením z 15. června 1928 na vědomí, že Max S. dal obecní pozemek na břehu řeky Dunaje, který měl dosud sám v nájmu, firmě »N. a R.« do podnájmu na zbývající 3 roky nájemního období. Z tohoto usnesení podal odvolání Pavel L. Ve schůzi, konané dne 3. srpna 1928, usneslo se zmíněné obecní zastupitelstvo vzhledem k tomu, že obecní pozemek Maxovi S. pronajatý přichází v úvahu pro projektovanou stavbu dunajského přístavu v P., aby nájemní poměr byl Maxovi S. bezodkladně vypověděn a aby výpověď se vztahovala i na firmu »N. a R.« v tom případě, kdyby usnesení obecního zastupitelstva z 15. června 1928 se stalo pravoplatným. Z usnesení ze 3. srpna 1928 podala odvolání firma »N. a R.«. Okresní náčelník v P. výměrem z 5. září 1928 následkem odvolání Pavla L. a firmy »N. a R.« na základě moci dané mu v odst. 2 hlavy 2. zák. č. 125/27 usnesení obecního zastupitelstva z 15. června 1928 a ze 3. srpna 1928 zrušil jako nezákonná, a podaná odvolání jako bezpředmětná zamítl. Zároveň uložil obecní radě, aby nájemní poměr, pokud se tak nestalo, neprodleně vypověděla a pozemek, o nějž jde, znovu pronajala na kratší dobu, nejvýše s 14denní výpovědí.
Z tohoto výměru podali odvolání jednak firma »N. a R.«, jednak Max S., který o výměru okr. náčelníka byl též vyrozuměn.
Nař. rozhodnutím vyřídil zemský úřad v Bratislavě »na základě § 99 zák. č. 125/27 a § 25 zák. čl. 22: 1886 tato odvolání takto: Zamítl odvolání, pokud jimi byl vzat v odpor výrok okresního náčelníka, zrušující usnesení obecního zastupitelstva z 15. června 1928; naproti tomu změnil výrok okresního náčelníka, jímž tento zrušil usnesení obecního zastupitelstva ze 3. srpna 1928 o vypovědění pronájmu, a toto usnesení obecního zastupitelstva ponechal v platnosti při odmítnutí odvolání firmy »N. a R.«; zrušil jako bezpředmětný příkaz okresního náčelníka, aby sporný pronájem byl zrušen, a zamítl části odvolání směřující proti tomuto příkazu.
Maje jednati o stížnosti, kterou na rozhodnutí zemského úřadu podali firma »N. a R.« a Max S., musil nss především z úřední povinnosti řešiti otázku, zda nař. rozhodnutí vyšlo od úřadu k jeho vydání příslušného.
Nař. rozhodnutí nebylo vydáno zemským presidentem v Bratislavě na základě ustanovení odst. 2 hlavy 2. zák. č. 125/27, nýbrž zemským úřadem v Bratislavě. Tento úřad vydávaje nař. rozhodnutí vystupoval ve funkci odvolací stolice a přezkoumával v této funkci k odvolání st-lů výměr okr. náčelníka z 5. září 1928, kterýžto výměr byl vydán v době, kdy byl na Slov. již v účinnosti zákon č. 125/27. Okresní náčelník svým výměrem z 5. září 1928 zrušil usnesení zastupitelstva obce P. z 15. června a 3. srpna 1928, týkající se nájmu, resp. podnájmu obecního pozemku, tedy hospodářské záležitosti obce. Z obsahu výměru okresního náčelníka jde na jevo, že tento výměr není nějakým instančním rozhodnutím o odvoláních podaných ze svrchu zmíněných usnesení obecního zastupitelstva, nýbrž jedině aktem vydaným u výkonu dohlédací moci nad obcemi. Tomu nasvědčuje zejména onen pasus tohoto výměru, v němž se uvádí, že okresní náčelník odvolání podaná ze zmíněných usnesení zamítá jako »bezpředmětná«, čímž bylo naznačeno, že v důsledku nové právní situace, vzniklé oním zrušením usnesení obecního zastupitelstva, jež okresní náčelník provedl u výkonu dohlédací pravomoci, stalo se věcné vyřízení odvolání zbytečným. Okresní náčelník uvedl ve svém výnosu, že usnesení obecního zastupitelstva zrušuje »na základě moci dané mu v odst. 2 hlavy 2. zák. č. 125/27«. Vzhledem k obsahu tohoto ustanovení, v němž se stanoví, že, pokud nebudou ustanovena zemská a okresní zastupitelstva, jakož i zemské a okresní výbory, vykonává práva jim příslušející zemský president a pokud jde o okresy, okresní hejtman (náčelník), nelze pochybovati o tom, že okresní náčelník, dovolávaje se tohoto ustanovení, dal tím zřejmě na jevo, že zrušil usnesení obecního zastupitelstva nikoliv u výkonu nějaké pravomoci, která mu po zákonu přísluší jako vlastní pravomoc okresního náčelníka jako takového, nýbrž jedině u výkonu pravomoci, kterou okresní náčelník vykonává za orgán jiný (okresní zastupitelstvo, okresní výbor) v přechodné době, pokud tento jiný orgán není ještě ustaven. Poněvadž pak celý obsah výměru okresního náčelníka nasvědčuje tomu, že šlo tu o výkon oné dohlédací moci nad obcemi, kterou podle právního stavu platného přede dnem, kdy zákon o organisaci politické správy nabyl účinnosti na Slov., vykonávaly na Slov. (pokud nešlo o města se zřízeným magistrátem — takovým městem obec P. není) okresní výbory zřízené podle zák. č. 126/20 a která za účinnosti zák. o organisaci politické správy přísluší podle § 99 tohoto zák. okresním výborům zřízeným tímto zákonem, nutno dospěti k závěru, že okresní náčelník vydal zmíněný výměr jako orgán, který v době, než budou ustaveny okresní výbory, je podle odst. 2 hlavy 2. téhož zák. povolán vykonávati také dohlédací moc nad obcemi, příslušející i podle právního stavu utvořeného tímto zákonem okr. výborům.
Také z rozhodnutí zemského úřadu samého, které se výslovně dovolává jako zákonného základu rozhodovací pravomoci zemského úřadu ustanovení § 99 zák. č. 125/27, je zřejmo, že zemský úřad pohlížel na výměr okresního náčelníka jako na akt dohlédací moci nad obcemi, příslušející okr. výboru, a že rozhodnutí své vydal jako instanční rozhodnutí o opravném prostředku proti aktu dohlédací moci.
V poslední větě odst. 1 § 99 cit. zák. se praví: »Pokud se jinak nestanoví, lze si z usnesení, která okresní výbor učiní, vykonávaje dohlédací moc nad obcemi, stěžovat! k zem. výboru.« Podle ustanovení odst. 2 hlavy 2. téhož zák. byla tato instanční rozhodovací pravomoc pro přechodnou dobu, totiž dokud nedošlo k ustavení zem. výboru přikázána zemskému presidentu. Z ustanovení poslední věty odst. 1 § 99 zák. o organisaci politické správy jde tedy na jevo, že rozhodovati o opravném prostředku podaném proti rozhodnutí, jež vydal okresní výbor, resp. v přechodné době označené v odst. 2 hlavy 2. cit. zák. okresní náčelník u výkonu dohlédací moci nad obcemi, je příslušným jedině zemský výbor, resp. v oné přechodné době zemský president, nikoli však zemský úřad.
Tomuto výkladu poslední věty odst. 1 § 99 cit. zák. nepřekáží klausule: »Pokud se jinak nestanovíce, kterou se zmíněný kompetenční předpis omezuje. Této klausuli nelze rozuměti tak, že má na mysli předpis § 2 zák. č. 241/21, a že by tedy za účinnosti zákona o organisaci politické správy byl na Slov. zemský úřad a nikoliv zemský výbor povolán rozhodovati o opravném prostředku podaném proti rozhodnutí okr. výboru, vydanému u výkonu dohlédací moci nad obcemi na Slov. v oněch případech, v nichž podle právního stavu platného na Slov. před účinností zák. o organisaci politické správy rozhodoval o odvolání z usnesení okr. výboru nikoliv župní výbor, nýbrž župní úřad podle § 2 zák. č. 241/21, totiž) v oněch případech, kde nejde o věc upravenou zákonem č. 329/21 (srovn. nál. Boh. A 6071/26). Názor, že oné klausuli jest rozuměti v tomto smyslu, vedl by zřejmě k tomu, že by v otázce příslušnosti k rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím okr. výborů vydaným u výkonu dohlédací moci nad obcemi byl rozdíl mezi Slov. a mezi zemí Českou a Moravsko-slezskou, neboť v posléze zmíněných zemích rozhodoval by o těchto opravných prostředcích bezvýjimečně zem. výbor, kdežto na Slov. rozhodoval by v některých případech zem. výbor, v jiných případech však zemský úřad. Takový výklad příčil by se však zřejmě intenci zák. o organisaci politické správy, totiž intenci zjednodušiti a sjednotiti správu a to zejména i v otázkách kompetenčních, kterážto intence došla výrazu v ustanovení § 8 tohoto zák.
Že cit. zákon sledoval i v otázce kompetence ve věcech dohledu k obcím účel, aby tato kompetence byla upravena jednotně ve všech zemích, je zřejmo i z materiálu k tomuto zákonu. Ve vládním návrhu (poslanec. sněm. 2. vol. období, 3. zasedání, č. t. 831 str. 36) se praví, že navrženou úpravou se upravuje jednotně výkon dohledu nad obcemi. Ve zprávě ústavněprávního výboru poslanecké sněmovny (2. vol. období, 4. zasedání, č. t. 1101 str. 23) se k § 99 vládní osnovy uvádí, že v tom případě, podá-li se stížnost proti odepření žádaného schválení, rozhoduje o stížnosti zem. výbor a nikoli zemský úřad a že jedině v tom případě, kde okresní výbory rozhodovaly pořadem stolic o stížnosti proti usnesením obecního zastupitelstva, přenáší se s okr. výboru pravomoc na okresní úřad a ovšem také další odvolání na úřad zemský; stížnosti proti odepření schválení odprodeje obecního pozemku nebo stížnosti ohledně zápůjček řízeny býti musí na zemský výbor a nikoli na úřad. Ve zprávě ústavněprávního výboru senátu (2. vol. období, 4. zasedání, č. t. 490 str. 11) se pak praví, že výkon dohledu v užším slova smyslu, zejména dohled vyšších samosprávných orgánů nad činností starosty, rady a zastupitelstva, schvalování různých jejich usnesení a pod. budou vykonávati okresní výbory, z jejich usnesení lze si stěžovati k zemskému výboru, pokud podle zvláštních předpisů není stížnost vůbec vyloučena.
Přihlížeje ke svrchu zmíněné intenci zákona o organisaci politické správy, zjednodušiti a sjednotili správu a to zejména i v otázkách kompetenčních, dospěl nss k názoru, že obratu »Pokud se jinak nestanoví obsaženému v posl. větě odst. 1 § 99 cit. zák. jest rozuměti jen v tom smyslu, že všeobecný předpis o přípustnosti odvolání proti aktům dohlédací moci okr. výboru nad obcemi k zem. výboru nemá míti platnost tam, kde je podle zvláštních předpisů odvolání vůbec vyloučeno.
Z těchto úvah plyne tedy, že rozhodovati o odvolání, jež st-lé podali v daném případě z výměru okr. náčelníka z 5. září 1929 — jako aktu vydaného u výkonu dohlédací moci nad obcemi — byl podle posl. věty odst. 1 § 99 zák. o organisaci politické správy příslušný jedině zemský výbor, resp. podle odst. 2 hlavy 2. téhož zák. v přechodné době tam uvedené zemský president, nikoli však zemský úřad. Ale pak jest nař. rozhodnutí vydané zemským úřadem aktem úřadu nepříslušného a bylo je proto zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž se nss mohl zabývati meritem stížnosti.

Citace:

Č. 9407. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 113-117.