Č. 9382.

Školství: Může ošv sám určití staveniště pro školu pro průtahy způsobené po této stránce obcí?
(Nález ze dne 18. září 1931 č. 12918.)
Věc: Obec K. (adv. Dr. Robert Frank z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o stavbu školy.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Shledávaje, že jsou zde důvody pro použití § 3 odst. 2 zák. č. 16/1873 z. z., vybral ošv v D. výměrem z 8. září 1927 sám staveniště pro novostavbu obecné a občanské školy v K.
Odvolání obecního zastupitelstva v K. z 23. září 1927 zamítla zšr v Praze po šetření, konaném dne 11. března 1928 za účasti odborných znalců, zdravotního a technického, jakož i za účinnosti starosty a předsedy mšr-y výměrem z 25. září 1928.
Proti tomuto rozhodnutí podané odvolání obecního zastupitelstva v K. zamítlo min. škol. nař. výnosem. Stížnost podaná proti tomuto rozhodnutí k nss-u vytýká mu nezákonnost a vadnost řízení a sice z toho důvodu, že není tu dán předpoklad pro použití § 3 odst. 2 zák. č. 16/1873 z. z. česk. a že nebyly dodrženy předpisy § 13 zák. č. 227/1870 z. z. česk. a nař. č. 40/1888 z. z. česk.
Především nutno povšechně poznamenati, že nss může sporný případ posuzovati toliko s hlediska zákonitosti, takže jakékoliv jiné ohledy musí zůstati stranou, dále že nss podle předpisu § 6 odst. 1 svého zák. je v zásadě vázán na skutkový základ, přijatý v bezvadném řízení úřadem správním a konečně že hodnocení výsledků řízení je v prvé řadě věcí správního úřadu a může nss-em býti přezkoumáno jenom po stránce logické správnosti a formální bezvadnosti. Uvažuje s hlediska uvedených zásad o této stížnosti, musel se nss zabývati především námitkou, že použití ustanovení § 3 odst. 2 zák. č. 16/1873 není odůvodněno, poněvadž nebylo prý nikterak prokázáno, že obec opomenula plniti závazky obci náležející, nebo že by se závazky ty plniti zdráhala. Obec používala tu prý jen svého zákonitého odvolacího práva a neopominula aniž se zpěčovala plniti svých závazků. — Námitku tuto neshledal nss důvodnou.
Podle § 3 odst. 2 cit. zák. má ošr nákladem a na škodu obce zjednati pomoc, jestliže zastupitelstvo obecní opomine závazky svoje plniti aneb plniti se zpěčuje.
V daném případě povolila zšr výnosem ze 3. dubna 1922 zřízení měšťanské školy v K. výslovně vzhledem k tomu, že politická obec K. se pravoplatně zavázala nésti ze svých prostředků veškerý náklad, spojený se zřízením a vydržováním školy, pokud podle cit. zák. připadá na obec školní; sem patří tedy podle § 2 cit. zák. také stavba školní budovy. Dalším výnosem z 26. července 1922 pak povolila zšr, aby škola měšťanská byla v provisorních místnostech otevřena s výslovnou podmínkou, že obec podle svého závazku, o němž byla právě řeč, nejvýše do 3 let přikročí ke stavbě budovy školní. Oba tyto výnosy nabyly moci práva, takže je zde pravoplatný a obcí nepopíraný závazek obce K., přikročiti do 3 let od oné doby ke stavbě školní budovy. Tento závazek nebyl politickou obcí splněn, takže zákonný podklad pro zakročení ošv-u byl dán, nechať již důvod, proč nedošlo ke stavbě školní budovy, byl jakýkoliv.
Všechny ostatní námitky týkají se pak výběru místa samého a to 1. jednak po stránce formální, 2. jednak věcné.
Pro námitky stížnosti, týkající se kvalifikace místa samotného, může býti pouze směrodatné, zda se žal. úřad řídil při výběru, resp. určení staveniště předpisy § 13 zák. č. 22/1870 z. z. česk. a § 1 nař. č. 40/1888 z. z. česk. Po této stránce nutno uvážiti, že úřad rozhodující měl po ruce dostatek výsledků komis, šetření a odborných vyjádření, aby mohl svůj výběr místa odůvodniti.

Citace:

Č. 9382. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 57-58.