Č. 9377.

Pojištění nemocenské (Slovensko): Vzniku pojistného poměru podle zák. čl. 29: 1907 není na závadu, že bezvýhradná pojistná přihláška se stala na podkladě vyzvání pokladny, v němž zaměstnavatel byl upozorněn na případně zákonné následky nepřihlášení.
(Nález ze dne 15. září 1931 č. 13233.)
Prejudikatura: Boh. A 7674/29.
Věc: Adalbert K. v B. proti ministerstvu sociální péče o podpůrný náklad za Kateřinu K.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l přihlásil svou služebnou Kateřinu K. přihláškou datovanou 17. dubna 1922 k nemocenskému pojištění u okresní dělníky pojišťující pokladny v Trenčíně, a udal v přihlášce jako den vstupu do zaměstnání 14. duben 1921. Okresní úřad v Trenčíně výměrem ze 6. srpna 1924 zavázal st-le, aby zaplatil nemocenské útraty v částce 702 Kč, jež vznikly nemocenské pokladně v Trenčíně z onemocnění jmenované služebné přihlášené opožděně a po onemocnění. Min. soc. péče nař. rozhodnutím nevyhovělo odvolání zaměstnavatele z výměru okresního úřadu a potvrdilo výměr ten z těchto důvodů: »Přihláška došla k pokladně dne 18. dubna 1922, zaměstnanka vstoupila do zaměstnání 17. dubna 1921 a do nemocnice byla přijata dne 29. března 1922. Vzhledem k tomu je zaměstnavatel povinen podle ustanovení § 12 zák. čl. 29: 1907 zaplatiti útraty, jež vznikly pokladně z onemocnění Kateřiny K. K námitce zaměstnavatele, že přihlásil K.-ovou na nátlak pokladny, se podotýká, že přihlášením a přijetím přihlášky pokladnou vznikl faktický poměr pojistný se všemi důsledky zákonného poměru pojistného.«
Stížnost navrhuje zrušení tohoto rozhodnutí pro nezákonnost a vady řízení. Nezákonnost spatřuje v tom, že st-l byl uznán povinným nahraditi podpůrný náklad, ač Kateřina K. povinnému pojištění jakožto služebná v domácnosti před 1. lednem 1924 vůbec nepodléhala a st-l ji dobrovolně nepřihlásil, poněvadž k tomu povinen nebyl, nýbrž jen na nátlak pokladny. Vadnost řízení spočívá podle názoru stížnosti v tom, že nebyla vyšetřena povaha a vznik choroby jmenované služky.
Stížnost není důvodná.
Pokud jde o námitku nezákonnosti, třeba stížnosti přisvědčiti potud, že osoby služebné v domácnosti před účinností zák. č. 248/23, t. j. před 1. lednem 1924, nucenému nemocenskému pojištění nepodléhaly. Podle ustálené judikatury nss-u (srov. na příklad Boh. A 3981/24, 4757/25, 4977/25 a j.), již mělo zřejmě na mysli i nař. rozhodnutí, zakládá se však pojistný poměr se všemi důsledky obligatorního pojištění podle nemoc, zákona také tím, že zaměstnavatel svého zaměstnance — byť i pojištění nepodléhal — k nemocenskému pojištění přihlásil a pokladna přihlášku vzala na vědomí. Takovouto souhlasnou vůlí stran nastává presumpce, že zákonné předpoklady pojistného poměru tu jsou. Nedostatek tohoto souhlasného projevu brání ovšem založení pojistného poměru, poněvadž u osoby nepodléhající pojistné povinnosti jest tento souhlas jediným základem pojistného poměru.
Stížnost vytýká nedostatek projevu souhlasné vůle námitkou, že přihláška se stala na nátlak pokladny. Tento »nátlak« spočíval podle spisů v tom, že zaměstnavatel byl pokladnou vyzván, aby jmenovanou během tří dnů zpětně ode dne vstupu do zaměstnání přihlásil, ježto by pokladna byla jinak nucena na jeho útraty na místě samém potřebná data úředně zjistiti.
Když pokladna upozorní stranu, třeba ve formě pohrůžky, na zákonné následky opomenutí přihlášky služebných, jejichž pojistná povinnost v oné době byla ještě všeobecně uznávána, nelze mluviti o donuceni vyhrůžkou nespravedlivou, ježto k upozornění tomu, resp. k pohrůžce zákonnými následky pokladna byla oprávněna, kdyžtě jí zákon sám svěřil provádění nemoc, pojištění, tedy i oprávnění poháněti strany k plnění zákonných závazků. Straně tím není nijak bráněno, aby se o podání či nepodání přihlášky volně rozhodla. Podá-li však přihlášku beze vší výhrady, může pojišťovna vším právem v tom spatřovati závazné uznání pojistného poměru.
St—l netvrdí ve stížnosti a netvrdil ani během řízení správního, že by byl přihlášku podal s výhradou nebo upozorněním pokladny, že neuznává pojistnou povinnost Kateřiny K. Je-li tomu tak, úřad právem uznal, že takovouto přihláškou, byť i po vyzvání pokladny učiněnou, byl založen pojistný poměr se všemi důsledky, které k němu nemoc, zákon pojí. Je proto shora uvedená námitka nezákonnosti nař. rozhodnutí bezdůvodná. —

Citace:

Č. 9377. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 48-49.