Č. 9548.

Učitelstvo: Osobní přídavek učitele občanské školy podle čl. 3 § 2 zák. č. 251/22 není součástí »služného, dosažitelného postupem do vyšších požitků« ve smyslu § 1, odst. 3 věty 3 zák. č. 80/28.
(Nález ze dne 11. prosince 1931 č. 18509.)
Věc: Marie L. v Č. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o zaopatřovací požitky.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: St-lce, vdově po řediteli měšťanské školy, zemřevším dne 17. května 1913 v činné službě, náležela ode dne 1. ledna 1925 na základě úpravy pensijních požitků provedené výnosem zšr-y mor. ze 14. dubna 1925 podle zák. č. 287/24 vdovská pense 8978 Kč podle 7. hodn. tř. 3. plat. stupně, funkční přídavek 550 Kč a jednotný drahotní přídavek 1. rodinné tř. 2400 Kč. Výnosem téže zš.r-y z 30. listopadu 1928 byl st-lce přiznán podle §§ 1 a 2 zák. č. 80/28 k vdovské pensi 8978 Kč od 1. ledna 1928 příplatek ročních 219 Kč na tom podkladě, že dosavadní st-lčiny celkové zaopatřovací požitky ročních 11378 Kč nesmějí s příplatkem převyšovati částku 11597 Kč, kterou by činily celkové požitky odpovídající nejvyššímu služnému dosažitelnému postupem do vyšších požitků podle postupových lhůt, stanovených zákonem č. 541/19 v úřednické skupině C. Zmíněnou částku tvoří vdovská pense ročních 9677 Kč, jednotný drah. přídavek podle 1. rod. tř. ročně 1920 Kč, celkem 11597 Kč.
Podáním z 26. února 1929 žádala st-lka, aby jí byl přiznán plný 20% příplatek ve smyslu zák. č. 80/28, poněvadž u ředitelů občanských škol jest nejvyšším, časovým postupem dosažitelným platem, který podle § 1 odst. 3 cit. zák. dosavadní celkové odpočivné zaopatřovací požitky spolu s příplatkem nesmějí převýšiti, rozuměti plat 7. hodn. tř. 4. stupně a dva služební přídavky 800 a 700 Kč, úhrnem 1500 Kč podle ustanovení § 2 odst. 2 zák. č. 251/22, náležející učitelům občanských škol, kteří ztrávili na občanské škole v nejvyšším platovém stupni hodnostní třídy dosažitelné časovým postupem dobu v předpisu tom stanovenou. Žádosti té zšr v Brně výnosem ze 4. dubna 1929 nevyhověla a odvolání z tohoto rozhodnutí podané zamítlo min. škol. nař. rozhodnutím jako bezdůvodné v podstatě z toho důvodu, že u manžela st-lčina by mohly přijíti v úvahu jako nejvyšší plat dosažitelný časovým postupem toliko služební požitky 7. hodn. tř. 4. plat. stupně bez onoho přídavku 1500 Kč. O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Podle ustanovení § 1 odst. 1 zák. č. 80/28 v souvislosti s předpisem § 5 odst. 1 lit. a) téhož zák. přísluší st-lce roční příplatek k řádným zaopatřovacím požitkům, neboť předpoklady tohoto ustanovení jsou u st-lky nesporně splněny. Podle odst. 3 § 1 cit. zák. zvýší se pro určení příplatku pensijní základna rozhodná pro výměru nynějších odpočivných (zaopatřovacích) požitků o 20%. Ze zvýšené pensijní základny vypočte se odpočivný (zaopatřovací) požitek dosavadní procentní sazbou a podle předpisů, které platí pro výměru těchto požitků. Rozdíl mezi takto vypočteným odpočivným (zaopatřovacím) požitkem a dosavadním řádným výslužným (vdovskou pensí, příspěvkem na výchovu, sirotčí pensí) tvoří příplatek. Avšak dosavadní celkové odpočivné (zaopatřovací) požitky (řádné výslužné, vdovská pense, příspěvek na výchovu, sirotčí pense, včetně jakýchkoliv přídavků a všech požitků drahoťních) s příplatkem dohromady nesmějí převýšiti částku, kterou by činily celkové odpočivné (zaopatřovací) požitky, odpovídající nejvyššímu služnému dosažitelnému postupem do vyšších požitků podle ustanovení odst. 2. V odst. 2 se po této stránce stanoví, že z nároku na příplatek jsou vyloučeni ti, jejichž odpočivné (zaopatřovací) požitky jsou již nyní vyměřeny z pensijní základny určené podle nejvyššího služného dosažitelného v příslušné zaměstnanecké kategorii postupem do vyšších požitků podle postupových lhůt, stanovených zákonem č. 541/19.
Stížnost vychází z právního názoru, že onou hranicí, již podle poslední věty cit. odst. 3 § 1 zák. č. 80/28 nesmějí dosavadní celkové odpočivné (zaopatřovací) požitky i s příplatkem převýšiti, jsou ony nejvyšší požitky činné služby, jichž by manžel st-lčin jako ředitel občanské školy s 35 služebními lety do výslužby započitatelnými byl mohl časovým postupem dosáhnouti, totiž požitky 7. hodn. tř. 4. stupně s osobním do výslužného započítatelným přídavkem 1500 Kč ročně podle ustanovení čl. 1 § 2 odst. 3 zák. č. 251/22. Tomuto právnímu názoru nemohl nss přisvědčiti.
Z ustanovení odst. 3 § 1 poslední věty cit. zák. v souvislosti s ustanovením odst. 2 téhož paragrafu jde, že celkové odpočivné (zaopatřovací) požitky s přídavkem podle cit. zák. nesmějí převýšiti částku, kterou by činily celkové odpočivné (zaopatřovací) požitky, odpovídající nejvyššímu služnému dosažitelnému postupem do vyšších požitků podle postupových lhůt stanovených zákonem č. 541/19. Jde tedy o to, zda osobní přídavek podle odst. 3 § 2 zák. č. 251 /22 jest možno považovati za služné, jehož lze dosáhnouti časovým postupem do vyšších požitků podle postupových lhůt, stanovených zákonem č. 541/19. Nss jest názoru, že nikoli.
Již ze znění ustanovení odst. 3 § 2 zák. č. 251/22, kde se praví, že ztráví-li učitel na občanské škole tři roky v nejvyšším stupni platovém hodnostní třídy dosažitelné časovým postupem, obdrží osobní do výslužného započítatelný přídavek ...... jest patrno, že cit. zákonný předpis pohlíží na onen osobní přídavek jako na platovou výhodu, která stojí mimo rámec požitků dosažitelných časovým postupem v hodn. třídách a stupních platových, tedy za služební požitek jiného druhu, než jest služné, kterého se nabývá časovým postupem v hodn. třídách a stupních platových podle zák. č. 541/19, jehož ustanovení o časovém postupu podle čl. 4. par. zák. č. 274/19 platí i pro učitele. To je také v souhlasu se schématem časového a platového postupu, obsaženým v zák. č. 541/19, jemuž osobní přídavky, o jakých je řeč v cit. předpisu § 2 zák. č. 251/22, známy nejsou.
Nejsou-li však osobní přídavky podle odst. 3 § 2 zák. č. 251/22 služným dosažitelným časovým a platovým postupem podle postupových lhůt, stanovených zákonem č. 541/19, pak nelze je započítávati pro určení nejvyšší hranice, kterou podle posled. věty odst. 3 § 1 zák. č. 80/28 celkové odpočivné (zaopatřovací) požitky i s přídavkem převyšovati nesměji. Ostatně i sama terminologie cit. zákon, předpisu, mluvícího o »služném« dosažitelném časovým a platovým postupem, nasvědčuje tomu, že zákon osobní přídavky, které v jiných předpisech, upravujících platové poměry veřejných zaměstnanců, se do pojmu »služného« nezahrnují (arg.: čl. 1 a 2 zák. č. 541/19, §§ 1, 2, 4, 5 zák. č. 394/22) ani zde na mysli neměl.
Na tom nemůže nic měniti okolnost, že osobní přídavek podle čl. 1 § 2 zák. č. 251/22 jest do pense započítatelný, poněvadž okolnost ta jej ještě nečiní součástí služného, tím méně, když v době vydání zák. č. 251/22 pensijní základna zahrnovala kromě služného také část místního přídavku. Stejně na uvedeném výkladu, plynoucím ze znění zákona, nemohou nic měniti úvahy ekvitní, resp. úvaha, že onen osobní přídavek jest právě hlavní platovou výhodou učitelů občanských škol v porovnání s učiteli škol obecných, když právě zák. č. 80/28 přídavek tam normovaný neposkytuje zaměstnancům kategorií vyšších, na př. úředníkům 5. a vyšší hodn. třídy a pod.
Zvláštní platová úprava při učitelích škol občanských (podle čl. 1 § 2 zák. č. 251/22) byla ovšem zákonodárci známa, když tedy zákon č. 80/28 tuto otázku zvláště neupravil, ač v § 5 se zabývá zvláštními poměry učitelů národních škol, nelze striktní ustanovení § 1 odst. 3 věty 3 zák. č. 80/28 vykládati extensivním způsobem stížností zastávaným.

Citace:

Č. 9548. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 460-462.