Čís. 10893.

O odkladu berní exekuce, najmě i v případě § 357 zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 sb. z. a n., rozhoduje jen exekuční úřad, nikoliv soud.
(Rozh. ze dne 22. června 1931, R I 395/31.)
Se žalobou podle § 37 ex. ř. o nepřípustnost berní exekuce byl spojen návrh na odklad exekuce soudem. Soud prvé stolice v usnesení vyslovil, že o návrhu na odklad exekuce má rozhodnouti berní úřad. Rekursní soud zrušil usnesení prvého soudu, pokud jím bylo vysloveno, že o návrhu na odklad exekuce má rozhodnouti berní úřad. Důvody: § 361 zák. čís. 76/27 sb. z. a n. lze použiti jen na správní řízeni o odporu třetích osob, nikoliv na řízení před řádnými soudy. Neboť § 357 cit. zák. dává třetím osobám právo proti berní exekuci nastoupiti právní pořad řádného soudu, takže v tomto případě jsou podle čl. III. úvoz. zák. k exekučnímu řádu směrodatné jen předpisy c. ř. s. a ex. ř. a proto řádný soud má rozhodnouti o návrhu na odklad exekuce až do právoplatného rozhodnutí o žalobě podle § 37 ex. ř., s níž byl návrh na odklad spojen. Opačný názor vedl by k tomu, že by správní úřad mohl bez ohledu na žalobu podanou u řádného soudu její účel zmařiti.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
§ 357 zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 Sb. z. a n. ustanovuje: Tvrdí-li jiná osoba, že má na předmětu, berní exekucí postiženém, nebo na jeho části právo, které nedovoluje, aby exekuce byla vykonána, může proti ní podati odpor u exekučního úřadu, který o něm rozhodne. O odporu tom platí obdobně ustanovení § 356 odst. (6). Nevyhoví-li exekuční úřad odporu nebo nerozhodne-li o něm do 30 dnů, může ona jiná osoba svému odporu zjednati platnost žalobou, kterou podá u okresního soudu, v jehož obvodu jsou zcela nebo z větší části předměty berní exekucí postižené v době, kdy se podává žaloba. Pro počítání lhůty platí obdobně ustanovení § 254 odst. (1) a (3). Bylo-li žalobě právoplatně vyhověno, zruší exekuční úřad exekuci. Z tohoto ustanovení plyne, že přísluší exekučnímu úřadu, nikoliv soudu, bylo-li žalobě právoplatně vyhověno, zrušiti exekuci a že jest jen žalobu podati u soudu. Dále ustanovuje § 360 cit. zák.: Berní exekuce může býti na návrh nebo z moci úřední odložena: 1. byla-li podána žádost o povolení příročí, 2. je-li hodnověrně prokázán nárok dlužníkův na odpis daňového dluhu z důvodu zániku daňové povinnosti (§ 268 odst. 1) nebo — při dani třídní — z důvodu nepoužívání, při dani pozemkové a třídní z důvodu živelní škody, 3. jsou-li proti exekuci uplatňovány námitky (§ 356) nebo odpor (§ 357), 4. byl-li podán návrh podle § 358, aby exekuce byla zrušena. § 361 cit. zák. ustanovuje: O odkladu exekuce rozhoduje v případech § 360 čís. 1 a 2 úřad, který stanoví vládní nařízení, v ostatních případech úřad exekuční. Z těchto ustanovení plyne, že rozhoduje o odkladu berní exekuce jen exekuční úřad a nikoliv soud, a to zejména i v případě § 357 cit. zák. Není ostatně věcného důvodu, by měl soud rozhodnouti o povolení odkladu berní exekuce, an podle výslovného ustanovení § 357 cit. zák. rozhoduje o zrušení exekuce, bylo-li žalobě soudem právoplatně vyhověno, exekuční úřad, nikoliv soud (argumentům a majoři ad minus). Ostatně by tu nebylo ustanovení, který soud je příslušný k povolení odkladu berní exekuce. Neboť § 357 cit. zák. (čl. III úvoz. zák. ex. ř.) ustanovuje jen, který soud je příslušný k projednání žaloby. I kdyby se použilo podle čl. III úvoz. zák. ex. ř. ustanovení §§ 37 a 45 ex. ř., byl by příslušný k povolení odkladu, podle toho, zda byl podán návrh na odklad exekuce před počátkem výkonu exekuce či po něm, soud, u kterého exekuce v první stolici byla navržena neb exekuční soud. Těchto soudů však tu není, ježto berní exekuce byla povolena berními vymáhajícími úřady a berní exekuce se provádí berním exekučním úřadem.

Citace:

Čís. 10893. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 895-896.