Čís. 10739.


Je-li dlužník podle exekučního titulu povinen platiti výživné každého prvního toho kterého měsíce do 14 dnů, nastává splatnost teprve 14., nikoliv 1. toho kterého měsíce. Splatnosti vymáhané pohledávky jest třeba již v čase podání exekučního návrhu.
(Rozh. ze dne 30. dubna 1931, R I 308/31.)
Návrh, by byla povolena exekuce k vydobytí výživného, soud prvé stolice zamítl, rekursní soud exekuci povolil.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Podle soudního smíru ze dne 1. března 1930, jenž ohledně nezletilého Jana Z-a byl opatrovnickým soudem schválen, zavázal se povinný platiti na výživu nezletilého manželského dítěte k rukám matky měsíčně 150 Kč počínajíc 1. března 1930 a pak každého prvního toho kterého měsíce do čtrnácti dní pod exekucí. Bylo proto výživné 150 Kč, na povinném za měsíc září 1930 k návrhu matky dítěte exekučně vymáhané splatné teprve dne 14. září 1930, nikoli, jak rekursní soud v napadeném usnesení uvedl, již dne 1. září 1930. jest tudíž návrh na povolení exekuce k vydobytí tohoto výživného, který došel na soud dne 8. září 1930, předčasný a musel již z tohoto důvodu býti zamítnut, jak právem učinil soud prvé stolice. Neboť podle § 7 ex. ř. lze exekuci povoliti jen pro nárok splatný. Ježto soud nemůže věděti, co se stane po podání návrhu, o němž jest mu zásadně rozhodnouti co nejdříve a bez jakéhokoliv šetření, rozhoduje, pokud jde o splatnost vymáhaného nároku, doba návrhu. Bylo proto vyhověti dovolacímu rekursu a obnoviti zamítavé usnesení prvého soudu.
Citace:
Čís. 10739.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 614-614.