Čís. 10880.

Zahájení úpadkového řízení jest překážkou povolení exekuce na úpadcovo jmění. Lhostejno, že exekuční návrh byl podán před zahájením úpadkového řízení.
(Rozh. ze dne 18. června l93l, R I 481/31.)
Soud prvé stolice povolil dne 21. března 1931 proti Juliu P-ovi, na jehož jmění byl dne 4. března 1931 vyhlášen úpadek, exekuci na pohledávku. Exekuční návrh byl podán dne 27. února 1929. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle § 10 konk. řádu nemůže po zahájení úpadku býti nabyto soudcovského zástavního nebo uspokojovacího práva k věcem náležejícím do úpadkové podstaty a jest proto zahájené úpadkové řízení překážkou i pro povolení exekuce.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolací rekurs se odkazuje na správné důvody napadeného usnesení, jež vyhovují zákonu a věci a jsou v souladu s ustáleným rozhodováním nejvyššího soudu. Neprávem poukazuje v této příčině dovolací rekurent k zdejšímu rozhodnutí uveřejněnému v Sb. n. s. čís. 2906, kde šlo o případ jiný, totiž o případ, že vymáhající věřitel na dlužníkově jmění před zahájením vyrovnacího řízení nabyl zástavního práva. Že jde o pohledávku první třídy, není patrno z exekučního návrhu, jest však pro posouzení věci bez významu. Pokud dovolací rekurent na podporu svého opačného mínění zdůrazňuje, že právní názor rekursního soudu mohl by vésti k zneužívání předpisu § 10 konk. ř. tím, že by dlužník některému z věřitelů poskytl smluvní právo zástavní a druhému věřiteli, který současně podal exekuční návrh, by nebylo možno, by dosáhl podobných výhod, jako věřitel smluvní, stačí podotknouti, že by tu nešlo o zneužívání ustanovení § 10 konk. ř., nýbrž po případě o odporovatelné právní jednání, čemuž zákon čelí jiným způsobem. Že vymáhající věřitel zaplatí úpadci nad to útraty, jest jen důsledkem toho, že podal návrh, jemuž vzhledem k vyhlášení úpadku již nemohlo býti vyhověno.

Citace:

Čís. 10880. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 870-870.