Čís. 10701.

K založení sudiště podle § 87 a) j. n. se vyžaduje, by plná moc objednatele byla prokázána písemně. Nerozhoduje průkaz ve sporu, že objednatel jest obchodními zmocněncem žalovaného.
(Rozh. ze dne 18. dubna 1931, R I 207/31). Žalobce zadal žalobu na sudišti podle § 87 a) j. n. Námitku místní nepříslušnosti odůvodňoval žalovaný tím, že žalovaný objednávky neučinil a nepodepsal, nýbrž že prý tak učinil jeho syn, který však k tomu nebyl ani zmocněn, aniž ho postaveni v závodě žalovaného k objednávkám opravňovalo. Soud prvé stolice zamítl námitku místní nepříslušnosti, maje za to, že syn žalovaného, jsa jeho obchodním zmocněncem podle čl. 47 obch. zák., byl oprávněn k objednávkám. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, poukázal věc k novému jednáni před okresním soudem v D. Důvody: Žalobkyně opírala příslušnost soudu o ustanovení § 87 a) j. n. Podle tohoto ustanoveni mohou protokolováni kupci pro pohledávky z prodeje, k němuž došlo v oboru jejich obchodováni, žalovati do dvou let od poslední objednávky též na soudě svého závodu, prokáži-li objednávku, která jest podkladem pohledávky, a skutečné převzetí (odesláni) zboží listinami, při čemž při obchodech, které byly uzavřeny na základě zplnomocněni, musí býti prokázána plná moc objednatelova listinou. V souzeném případě jest nesporno, že se objednávka zboží nestala žalovaným samým, nýbrž jeho synem Ottou K-em, jakožto jeho plnomocníkem. Bylo tudíž po rozumu poslední věty § 87 písm. a) j. n. nutné, by i plná moc byla prokázána listinou. To se nestalo a není tu proto příslušnosti, o niž opřena žaloba. Názor prvého soudu, že předložení listiny tu není nutné, jelikož Otto K. byl obchodním zmocněncem žalovaného, takže podle čl. 47 obch. zák. k objednávkám takovým jest oprávněn, soud odvolací nesdílí. Vždyť, i když jest správné, a nepotřebuje důkazu, že obchodní zmocněnec oprávnění takové má, jest přece ještě v souzeném případě prokázati, že Otto K. také skutečně takovým zmocněncem byl, neboť okolnost ta nebyla nesporná a článkem 47 obch. zák. jest určen jen rozsah oprávnění obchodního zmocněnce, takže s ustanovením tím se tu tedy nevystačí. Průkaz okolnosti té ovšem po rozumu ustanovení § 87 a) j. n. jest rovněž podati listinou. Vzhledem k tomu jest námitka místní nepříslušnosti soudu odůvodněnou. Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Rekursu nelze přiznati oprávnění. Stěžovatelka se poukazuje na správné odůvodnění napadeného usnesení. Pro posouzení otázky příslušnosti procesního soudu prvé stolice po rozumu § 87 a) j. n. jest nerozhodné, že bylo ve sporu prokázáno, že objednatel Otto K. jest skutečně zmocněncem žalovaného podle čl. 47 obch. zák. Právě, ana kupní smlouva byla uzavřena na základě zmocnění, jest podle závěrečné věty § 87 a) j. n. prokázati také plnou moc objednatelé písemně, což se však nestalo (srov. Vážný: O ústrojí a příslušnosti soudů, str. 188). Právem proto dospěl odvolací soud k úsudku, že příslušnost procesního soudu prvé stolice není opodstatněna pro nedostatek předpokladů § 87 a) j. n.

Citace:

Čís. 10701.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 546-547.